209 C 129/2024-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 15 004 Kč plus zákonný úrok z prodlení z částek 8 000 Kč, 120 Kč a 1 440 Kč vždy od 18. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, . Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel dne 18. 7. 2023 žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet dle podmínek smlouvy s příslušenstvím do 30 dní od jeho poskytnutí. Řádný úrok byl sjednán ve výši 120 Kč. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 1 440 Kč. Žalovaný svou povinnost porušil, úvěr řádně nesplatil, proto mu vznikla povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč, dále také náklady za upomínky v SMS a e-mailové podobě ve výši 800 Kč, za upomínky v písemné podobě ve výši 1 000 Kč a povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje v kapitalizované výši 2 944 Kč. Na žalobkyni přešlo právo pohledávky za žalovaným Smlouvami o postoupení pohledávek. Postoupení bylo žalovanému oznámeno, byl žalobkyni vyzván k úhradě dluhu, byla mu zaslána předžalobní výzva. Žalovaný na ni nereagoval.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu Smlouvu o spotřebitelském úvěru, předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky, potvrzení o platbě, e-mail upomínky, SMS upomínky, písemné upomínky, Smlouvy o postoupení pohledávek, předžalobní upomínku včetně dokladu o jejím odeslání3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. K jednání se ale nikdo nedostavil. Žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila. Žalovaný se ani neomluvil, nepožádal o odročení, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, nenavrhl a do spisu nezaložil žádné důkazy. Soud za této situace věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.4. Z výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 2. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 11 336 Kč, a to v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2023 (bez doložení doručování).5. Z předžalobní výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 20. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 12 604 Kč v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2023 (bez doložení doručování).6. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2024 a podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě 19 433 Kč, a to v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi ním a společností , právnická osoba, ..7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, , ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, a ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a žalobkyní soud vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným skutečně na žalobkyni přešla.8. Z Potvrzení o platbě – výpisu , Anonymizováno, soud jistil, že dne 18. 7. 2023 byla na účet , č. účtu, převedena se zprávou , Anonymizováno, částka 8 000 Kč.9. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, datované dnem 17. 7. 2023 bez řádných podpisů účastníků smlouvy soud zjistil, že předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč se sjednanými úroky 240 Kč, slevou na úroky 120 Kč, poplatkem za úvěr 2 880 Kč, slevou na poplatek za úvěr 1 440 Kč, RPSN 773,59 % a splatnou částkou 9 560 Kč. Ve smlouvě je uvedeno datum poskytnutí 18. 7. 2023, datum splatnosti 17. 8. 2023 s tím, že slevy na úroky a poplatek za úvěr platí pouze do dne splatnosti. Listina obsahuje ujednání o sankčních poplatcích a nákladech pro případ porušení smluvních ujednání. Ve smlouvě je jako úvěrující označena obchodní firma , právnická osoba, ., jako dlužník žalovaný. Kromě jména, příjmení, rodného čísla, adresy, e-mailové adresy a telefonního čísla, je uvedeno i číslo účtu , č. účtu, , na který má být úvěr poskytnut.10. Všeobecné obchodní podmínky připojené k žalobě nejsou vůbec nijak a nikým podepsány. Řádně podepsaný není ani formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.11. Žádná jiná skutková zjištění soud z listin provedených k důkazu neučinil. Tedy i když listina označená jako Smlouva o Spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, dle závěru není řádně podepsáno, ke vzniku smluvního vztahu mezi původním věřitelem a žalovaným pravděpodobně došlo, když na účet žalovaného byla převedena částka odpovídající ve smlouvě uvedené výši jistiny. Pravděpodobně tedy mezi účastníky smlouvy byla dojednána i v žalobě tvrzená smluvní práva a smluvní povinnosti, způsob úhrady, termín splatnosti, výše poplatků včetně sankčních. Co však ze smlouvy nevyplývá a ani z jiných důkazy, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Ostatně žalobkyně k této otázce v žalobě neuvedla žádná konkrétní tvrzení a žádné důkazy ani nenavrhla.12. Soud měl v úmyslu žalobkyni poučit při prvním jednání ve věci podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v tomto směru poučit a vyzvat k doplnění, avšak žalobkyně tím, že se k prvnímu jednání ve věci nedostavila, vědoma si možných důsledků takového jednání, si sama možnost být soudem poučena a vyzvána vzala.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen ,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).17. Vzhledem k výše uvedenému soudu nezbylo, než nadále považovat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, a z tohoto titulu nemohl žalobkyni přiznat žádné plnění.18. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal od právní předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně, ani žalobkyni, na kterou přešlo právo pohledávky za žalovaným, nevrátil (ani její část) dospěl soud k závěru, že částkou 8 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně (její právní předchůdkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Proto soud uložil žalovanému povinnost částku 8 000 Kč žalobkyni uhradit, a to spolu s úrokem z prodlení z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., když s platbou této částky se žalovaný beze sporu do prodlení dostal a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).19. Ve zbytku však soud žalobu zamítl, jak ve výroku II. uvedeno. Soud na tomto místě ještě uvádí, že i kdyby žalobkyně řádně dotvrdila a doložila zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, je otázkou, zda by smlouva uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným obstála ve všech svých ujednáních (z hlediska výše všech sjednaných poplatků, úroků). Těmito otázkami se však soud s ohledem na důvod zamítnutí celé žaloby dále nezabýval.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že s ohledem na výsledek sporu žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení n