209 C 147/2024-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastnicemi byla dne 17. 9. 2023 uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 15 000 Kč. Prostředky byly zaslány na účet žalované č. , č. účtu, dne 17. 9. 2023. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 656 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 17. 10. 2023. Žalovaná své závazky ze smlouvy nesplnila, když žádné peníze žalobkyni nesplatila. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, natavila si dle vlastní volby dostupné parametry (splatnost a výši), vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Zaškrtla také řádek s textem, že se seznámila se zněním smlouvy a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, všem dokumentům porozuměla a s jejich zněním souhlasí. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta a také si od něho vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalovaného vyžádaných. Informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty klienta. Žalobkyně tak splnila svou povinnost, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Protože dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, smlouvu o zápůjčce s ní uzavřela. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Celková výše dluhu činí 21 156 Kč, to je jistina a poplatek, plus náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 4 320 Kč (0,10 % denně z částky 15 000 Kč od 18. 10. 2023 do 1. 8. 2024). Žalobkyně zaslala žalované výzvu před podáním žaloby, na kterou žalovaná nereagovala.2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu žalobkyně dokládající poskytnutí jistiny, kopie upomínek a opakovaných výzev k úhradě zaslaných žalované a předžalobní výzvu včetně podacího archu.3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupkyně) ani žalovaná se k jednání nedostavily. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaná se neomluvila, k žalobě se nevyjádřila ani písemně, do spisu nezaložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastnic, dokazování provedl do spisu založenými listinami.4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou pravděpodobně dne 17. 9. 2023 uzavřela tvrzenou smlouvu o zápůjčce, i když smlouva není jejími účastnicemi řádně podepsána. Podle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 656 Kč. Uhradit celou částku se zavázala do 17. 10. 2023. Pro případ prodlení s úhradou byla kromě úroků z prodlení mezi účastnicemi smlouvy ujednána také smluvní pokuta a další poplatky spojené s vymáháním.5. Žalobkyně žalovanou upomenula písemně upomínkou ze dne 24. 10. 2023 k úhradě částky 19 705 Kč, upomínkou ze dne 31. 10. 2023 k úhradě částky 20 543 Kč, opakovanou výzvou ze dne 7. 11. 2023 k úhradě částky 21 382 Kč, opakovanou výzvou ze dne 16. 11. 2023 k úhradě částky 22 266 Kč, opakovanou výzvou ze dne 1. 12. 2023 k úhradě částky 23 186 Kč. Dne 2. 7. 2024 žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě před podáním žaloby ze stejného dne, ve které ji vyzvala k úhradě částky 25 871 Kč plus nákladů právního zastoupení ve výši 800 Kč.6. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 17. 9. 2023 byla odepsána částka 15 000 Kč a tato zaslána na účet žalované.7. Protože žaloba sice obsahovala obecná tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, ale neobsahovala popis žádných konkrétních zjištění v tomto směru a k žalobě nebyly připojeny vůbec žádné důkazy (například listiny, potvrzení, smlouvy, výpisy z účtů, kterými údajně žalobkyně majetkové poměry žalované ověřil), chtěl soud žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů k této otázce. Poučení a výzvu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) chtěl soud žalobkyni dát při prvním jednání konaném ve věci. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, ač si možných důsledků byla vědoma, si sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů vzala.8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Podle § 2392 odst. 1věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.10. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).12. V daném případě, jak uvedeno výše, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní stran řádného zkoumání a hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy. Proto na smlouvu ze dne 17. 6. 2022 je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky 15 000 Kč žalované, a nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoli z této částky uhradila, uzavřel soud svá zjištění tak, že se o celou částku 15 000 Kč žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Proto soud žalované uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit plus jí zaplatit také úroky z prodlení z uvedené částky, neboť tím, že žalovaná dluh neuhradila řádně a včas se beze sporu do prodlení dostala (§ 1970 o. z.) a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).16. Ve zbývající části (žalobou uplatněného nároku na smluvní pokutu a smluvní úrok) však soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle úspěchu a neúspěchu ve věci a přiznal úspěšnější žalobkyni náhradu ve výši 18 % (rozdíl mezi úspěchem ve výši 59 % a neúspěchem ve výši 41 %) z celkových nákladů (sestávajících se ze tří úkonů právní služby po 300 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč, 21 % DPH plus zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 274 Kč) ve výši 491 Kč. O povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.