ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2024:210.C.190.2024.1 Datum: 2024-11-29 Předmět: o zaplacení částky 14 052 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb." ["bezdůvodné obohacení""neplatnost právního jednání""smlouva o úvěru""vzájemné plnění"]
O co šlo: o zaplacení částky 14 052 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č.)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala shora uvedené částky proti žalované. Uvedla, že dne 22. 2. 2024 uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu – bezúčelový spotřebitelský úvěr. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek společnosti žalobkyně. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč a žalovaná se zavázala k úhradě předmětné částky a poplatků souvisejících s úvěrem do 24 měsíců od poskytnutí úvěru formou měsíčních splátek. , adresa, 000 Kč byla ze strany žalobkyně žalované zaslána v den uzavření smlouvy, tedy dne 22. 2. 2024 na číslo účtu , č. účtu, . Jednalo se o účet, který žalovaná uvedla při uzavírání smlouvy. Mezi smluvními stranami byl sjednán i poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, kdy bezpečná splátka umožňuje dlužníku v případě nečekané životní události odložit splatnost úvěru od 30 dnů (pouze z důvodů uvedených ve smlouvě). Žalovaná však úvěr splatila pouze částečně – dne 21. 3. 2024 uhradila částku 854 Kč a dne 22. 4. 2024 částku 1 016 Kč. Celkem tak splatila pouze 1 870 Kč, více už ničeho. Ocitla se proto v prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byla ze strany žalobkyně informována a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu k jeho úhradě. Dne 27. 5. 2024, 1. 7. 2024, 24. 7. 2024 a 16. 8. 2024 byly žalované naúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši celkem 1 030 Kč (300 Kč, 300 Kč, 300 Kč a 130 Kč). V souladu s částí smlouvy „náklady úvěru“ byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 3 x 500 Kč (24. 7. 2024, 24. 6. 2024 a 6. 6. 2024), celkem 1 500 Kč. Dlužná částka 14 052 Kč se podle žalobkyně skládá: z neuhrazené jistiny ve výši 9 166 Kč, z poplatku za bezpečnou splátku ve výši 4 x 99 Kč, tedy 396 Kč, z účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a ze smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Příslušenství představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 88,35 Kč za dobu od 28. 9. 2024 do 15. 10. 2024 a dále je požadován zákonný úrok z prodlení z částky 14 052 Kč od 16. 10. 2024 až do zaplacení. Žalované byla doručena předžalobní výzva, na ni však žalovaná nereagovala.2. Žalobkyně se z účasti na jednání předem omluvila, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv měla doručení vykázáno v souladu s o. s. ř. soud proto za této situace postupoval podle § 101 odstavec 3 o. s. ř. jednalo v nepřítomnosti účastníků pouze na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že dne 22. 2. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena úvěrová smlouva, na základě které téhož dne žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč. Bylo dohodnuto, že částku 10 000 Kč, navýšenou o sjednaný úrok, bude žalovaná splácet v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 24 měsíců.4. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaná uhradila žalobkyni toliko 854 Kč (dne 21. 3. 2024) a 1 016 Kč (dne 22. 4. 2024). Žalovaná sama netvrdila, že by na úhradu dluhu zaplatila více než uvedla žalobkyně., právnická osoba, případ prodlení žalované jako dlužnice byly sjednány sankce – smluvní pokuta 500 Kč v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky (v případě, že by dlužná částka byla nižší než 500 Kč, je účtována smluvní pokuta ve výši nesplacené splátky uzavřít). Dále bylo mezi smluvními stranami dohodnuto, že se žalobkyně může účtovat účelně vynaložené náklady spojené z a mimosoudním vymáháním splátek, a to ve výši 300 Kč od 1. 5. 2022. Součástí smlouvy též bylo ujednání, podle něhož žalobkyně může účtovat dlužníkovi poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a za doporučeně zaslaný dopis žalobkyně může účtovat účelně vynaložené náklady ve výši 130 Kč. RPSN bylo stanoveno ve výši 49,2 % a pokud jde o smluvní úrok z úvěru, bylo sjednáno, že úvěr bude první měsíc trvání úvěrů bezúročný, druhý až osmý měsíc trvání úvěru bude úvěr úročený pevnou částkou, která bude záviset na výši poskytnutého úvěru (49 Kč za každý půjčených 1 000 Kč), od devátého měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti úvěru bude úvěr bezúročný.6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzývá k mimosoudnímu plnění před podáním žaloby, a to o úhradě částky 14 052 Kč na konkrétní čísla účtů nejpozději do 27. 9. 2024. Výzva obsahuje skutkový i právní rozbor požadovaného nároku.7. Z potvrzení o provedení bonity klienta bylo prokázáno, že žalobkyně zjistila o žalované, že je bezdětná, s příjmem 24 000 Kč, příjmem ostatních členů domácnosti 30 000 Kč, se splátkami 8 000 Kč měsíčně, bez záznamu v registru ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.10. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.11. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Soud měl v úmyslu poučit žalobkyni podle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to z