211 C 184/2024-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) uzavřela s žalovaným dne 2. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to zejména na základě informací získaných od žalovaného a doklady získaných od žalovaného a dále nahlédnutím do veřejných registrů. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 30 613 Kč a z jeho výdajů ve výši 10 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám a bydlí u rodičů. Informace byly ověřeny pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu. Na základě smlouvy o úvěru obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč. Částka byla poskytnuta v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala částku 15 000 Kč vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, s úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč, v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena do 2. 11. 2023. Žalovaný uhradil částku 2 000 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 33 388 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 13 974,23 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 817 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,83 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště žalované ve výši 2 507,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, a to za období od 3. 11. 2022 do 15. 2. 2024 ve výši 0,1 % denně. Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 078,89 Kč za období od 3. 11. 2023 do 22. 4. 2024 ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 135,58 Kč za období od 3. 11. 2023 do 22. 4. 2024 ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částek uvedených v I. výroku tohoto rozsudku.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání.3. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.4. Soud v dané věci rozsudkem pro zmeškání nerozhodl, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti nebyla dostatečná.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 2. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti vyplacena částka 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit částku 12 888 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Částka 12 888 Kč se skládala z částky 761 Kč představující úrok, z částky 7 350 Kč představující úplatu za poskytnutí úvěru, z částky 2 077 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěrového případu a z částky 2 700 Kč představující inkaso plateb v hotovosti. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatky za upomínání. Zápůjční úroková sazba činila 8 % ročně.6. Z žádosti o úvěru ze dne 2. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán, dle žádosti byla předložena pracovní smlouva a výpis z bankovního účtu. Celkový měsíční příjem činí 30 613 Kč, výdaje pak 10 000 Kč. Je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, středoškolské vzdělání.7. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, Mzda příslušní ve výši 210 Kč za hodinu.8. Z části výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, za měsíc červen a červenec vedeného na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaná má další úvěry a příjem od , právnická osoba, , nemocenskou.9. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný na smlouvu č. , hodnota, zaplatil částku 2 000 Kč.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přehledu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, prohlášení o pravosti podpisu a z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Předložen byl i výpis z obchodního rejstříku žalobkyně.11. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2024 spolu s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení pohledávky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 11. 9. 2024. Žalovaný byla vyzván k zaplacení do 25. 9. 2024.12. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.13. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před započetím projednávání věci, proto soud rozhodl o zastavení řízení, a to co do částek uvedených v I. výroku tohoto rozsudku dle § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. (I. výrok).14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému