214 C 34/2024-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 26. 4. 2024 po žalovaném zaplacení částky 59 908,71 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 59 908,71 Kč od 26. 4. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným jako podnikatelem uzavřela dne 8. 8. 2017 smlouvu o zápůjčce částky 30 000 Kč, která byla vyplacena na jeho účet dne 11. 8. 2017. Žalobkyně se v žalobě odvolávala na rozsudek zdejšího soudu ze dne , datum, čj. , spisová značka, , jímž bylo vyhověno žalobě proti témuž žalovanému na základě téže smlouvy ohledně tehdy žalované jistiny, úroků přirostlých k jistině do dne zesplatnění a menší části smluvní pokuty, tehdy vyčíslené do 22. 7. 2019, současnou žalobou se žalobkyně domáhá navazující smluvní pokuty 0.1% denně z dlužné částky za období od 23. 7. 2019 do 9. 4. 2024, celkový nárok žalobkyně činí tedy 59 908,71 Kč a příslušenství. Žalovanému byla 9. 4. 2024 zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoli byl řádně obeslán, nedostavil se bez omluvy k nařízenému jednání, proto soud rozhodl ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.") v nepřítomnosti žalovaného.3. Z připojeného spisu , spisová značka, soud zjistil, že v tehdejším řízení se žalobkyně domáhala zaplacení částky 65 758 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z uvedené částky od 22. 7. 2019 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 29 727,30 Kč a částky 1 200 Kč, a to s odůvodněním, že dne 8. 8. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které poukázala na účet uvedený žalovaným částku 30 000 Kč. K vyplacení zápůjčky došlo dne 11. 8. 2017. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splácet, navýšenou o dohodnutý úrok, ve 12 měsíčních splátkách po 4 573 Kč, a to vždy do každého 1. dne toho kterého kalendářního měsíce počínaje 9/2017, v souladu se splátkovým kalendářem. Závazek splácet jednotlivé splátky řádně a včas ale žalovaný porušil, splatil pouze 1 splátku (dne 4. 10. 2017), přičemž nedodržel ani termín splatnosti. V důsledku uvedeného vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokuty dle bodu 6.1 a) b) - ve výši 2 880 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky ke dni 7. 12. 2017 a k uvedenému datu se podle bodu 6.4 smlouvy stala splatnou jednak nezaplacená jistina zápůjčky a dále veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí zápůjčky, přirostlé ke dni zesplatnění zápůjčky, s tím, že tyto se stanou součástí nové jistiny zápůjčky ve výši 50 303 Kč. Veškerá oznámení - o schválení zápůjčky, jednotlivé výzvy k zaplacení dlužných částek, oznámení o zesplatnění zápůjčky i předžalobní výzvu doručila žalobkyně žalovanému doporučeně. Na dopisy žalobkyně žalovaný nereagoval. Žalobkyně po žalovaném tedy požadovala částku odpovídající nové dlužné jistině zápůjčky a neuhrazených dílčích smluvních pokut v celkové výši 65 758 Kč (50 303 Kč + 2 880 Kč), smluvní pokutu ve výši 29 727,30 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny od 9. 12. 2017 do 22. 7. 2019) a náklady spojené uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. V průběhu tehdejšího řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 30 990,21 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne 22. 7. 2019 do zaplacení a požadovala již jen plnění uvedené ve výroku I. rozsudku vydaného dne , datum, formou rozsudku pro zmeškání. Dále bylo rozhodnuto ve smyslu § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o částečném zastavení řízení výrokem II. rozsudku dle uvedeného dílčího zpětvzetí žaloby.4. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně, jakožto zapůjčitel, měla poskytnout úvěr žalovanému, jakožto úvěrovanému (bankovní spojení: , č. účtu, ), ve výši 30 000 Kč, přičemž nebylo pochyb, že jde o stejnou smlouvu se stejnými účastníky, jako v případě řízení , spisová značka, , žalovaný měl na zapůjčenou jistinu 30 000 Kč splatit celkem 54 876 Kč do 12 měsíců, tedy poplatek odpovídající ceně za poskytnutou zápůjčku činil 24 876 Kč (odpovídá lichvářskému úroku 82,92 % ročně). Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni veškeré poskytnuté finanční prostředky včetně výše uvedených poplatků. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoliv splátky, je povinen zaplatit různé smluvní pokuty za prakticky totéž porušení smlouvy (rozlišeno, zda za prodlení před zesplatněním, po zesplatnění, z původní jistiny, z tzv. nové jistiny, apod.), šlo o pokuty ve výši 8%, 13%, 25% a za další prodlení po zesplatnění nové jistiny pak smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Soud při jednání vyzval právního zástupce žalobkyně k doplnění tvrzení ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř. o tom, jakým způsobem hodlala žalobkyně dále s pohledávkou nakládat, když evidentně sankce z půjčené částky 30 000 Kč už v předchozím řízení dosáhly velmi vysoké částky a ta byla přiznána rozsudkem pro zmeškání za dobu do 22. 7. 2019. Současná žaloba je podána za dobu od 23. 7. 2019 do 9. 4. 2024 a žalobkyně by měla dotvrdit, co za dobu téměř pěti let udělala pro to, aby dluh neúměrnými sankcemi dále nenarůstal. Také by měla doplnit, jak si vyhodnotila kumulaci více druhů sankcí včetně naprosto neúměrného úroku z úvěru, který podle toho, co je uvedeno ve smlouvě, a vyjádřeno částkou 24 876 Kč je evidentně lichvářský, tj. 82,92 % ročně. Právní zástupce žalobkyně doplnil, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, má pohledávek tolik, že to trvá nějakou dobu, než přijde vymáhání vůči tomu kterému dlužníku na řadu. Jiná aktivita dohledána nebyla, ale nastavení smlouvy odpovídá tomu, že jde o podnikatelský subjekt, a nepožívá tudíž té právní ochrany jako spotřebitel.5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, tu se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 24 876 Kč 12 měsíců při měsíčních splátkách po 4 573 Kč. Žalovaný řádně a včas neuhradil splátku č.1, 2, a 3, čímž došlo k zesplatnění. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl v prodlení se splátkami, uplatnila žalobkyně dlužnou jistinu, úroky a smluvní pokutu za toto prodlení v řízení , spisová značka, . Soud při jednání v zájmu transparentnosti dalšího procesního postupu a nepřekvapivosti soudního rozhodnutí sdělil přítomnému právnímu zástupci žalobkyně svůj právní názor na výsledek dokazování a uzavřel, že v předchozím řízení sice byla přiznána smluvní pokuta, ale jen za kratší období a pouze rozsudkem pro zmeškání, kdy není prováděno detailní dokazování, a nebyla tudíž zkoumána neúměrná výše minimálně tří druhů kumulujících se smluvních pokut, lichvářského úroku a absurdní výše částek, které by se měly odvíjet od poskytnuté jistiny 30 000 Kč. V současném řízení žalobkyně nic neučinila pro to, aby byl smluvní vztah ukončen a zjevně po dobu téměř pěti let ponechala sankce jako tzv. běžící, aniž by žalovaného vyzvala k plnění v přiměřené době. Žalovaný, ač byl zřejmě v době uzavření smlouvy podnikatelským subjektem, je evidentně slabší stranou ve smyslu ustanovení § 433 o.z. a jednání žalobkyně v té intenzitě, která je uplatněna v tomto řízení, nepožívá právní ochrany.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen „o.z“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné pov