CS · EN DE FR brzy

216 C 101/2024-44 — Okresní soud v Kladně

ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2024:216.C.101.2024.1
Datum: 2024-11-20
Předmět: o zaplacení částky 45 440 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2398 z. č. 89/2012 Sb."]
["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 45 440 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2398 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 45 440 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 2. 1. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč. Následně byl dne 2. 1. 2024 mezi stranami uzavřen dodatek, kterým byla navýšena poskytnutá částka na 40 000 Kč. K opakovanému čerpání úvěru docházelo od 2. 1. 2024 do 3. 1. 2024. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou splátek. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni 5. 4. 2024 zesplatnila, o čemž žalovaného písmeně informovala. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nevrácenou jistinu ve výši 40 000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky při prodlení žalovaného delšího než 199 dní ve výši 1 450 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 440 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 40 000 Kč od 6. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 20. 11. 2024. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala aby rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č.99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)4. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru ve spojení s dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne 2. 1. 2024 bylo zjištěno, že v této listině je uvedeno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, dle které měla žalobkyně žalovanému poskytnout celkem částku 40 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat tuto částku žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Částka měla být byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného č. , IBAN, . Pro případ prodlení měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Listiny však nebyly žalovaným podepsány.5. Z účtu označeného jménem žalovaného bylo zjištěno, že dne 2. 1. 2024 byly čerpány částky celkem ve výši 1 868 Kč a vložena byla částka 2 000 Kč. (V období od 7. 12. 2023 do 31. 12. 2023 byly vybírány a vkládány různé částky.)6. Z potvrzení o platbě ze dne 2. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala částku 25 000 Kč a 5 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Dne 3. 1. 2024 byla na stejný účet poukázána částka 10 000 Kč.7. Soud ve věci neprovedl důkaz oznámení o zesplatnění, podacím archem, dopisem, předžalobní výzvou, přehledu plateb a sazebníkem, neboť má za to, že veškeré rozhodné skutečnosti pro věc samou jsou s praktickou jistotou prokázány či vyvráceny a provedení dalších důkazů by bylo neúčelné a v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.8. Po skutkové stránce neměl soud z předložených důkazů prokázané, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, když předložená smlouva s dodatkem nebyla žalovaným podepsaná. Ani nebylo prokázána, že by žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč na jeho účet, když nebylo prokázáno, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, je právě žalovaný.9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1725 věty první o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Podle § 1745 o. z., smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Ačkoliv smlouva o úvěru nemá povinně písemnou formu, je však třeba, aby žalobkyně prokázala uzavření takové smlouvy, včetně jejího obsahu. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona o. s. ř., aby označila důkazy ke svým tvrzením. Žalobkyně svou povinnost důkazní neunesla. Jelikož se žalobkyně neúčastnila jednání, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní stran uzavření tvrzené úvěrové smlouvy.14. Žalobkyni nemohl být přiznán ani nárok na případné bezdůvodné obohacení, když žalobkyně neprokázala, že částku 40 000 Kč zaslala právě žalovanému (nebylo prokázáno, že se jedná o jeho účet). Jelikož se žalobkyně na jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. ani v tomto směru.15. Soud tak vzhledem k výše uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalovaného, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.