218 C 159/2024-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 18. 7. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 20 000 Kč, podle které žalovaný v plném rozsahu nevrátil zapůjčené finanční prostředky a nezaplatil ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky. Úvěr byl zesplatněn ke dni 11. 10. 2023, žalovaný na výzvy k zaplacení (včetně předžalobní upomínky) nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne 18. 7. 2021 poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v 60 splátkách po 481 Kč měsíčně. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 14,9 % ročně. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, ale podle smlouvy v plné výši nezaplatil. Jak dokládá výzva k okamžitému splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 11. 10. 2023 podle úvěrových podmínek zesplatnil. Dlužnou částku ke dni 9. 8. 2024 tvořila jistina ve výši 14 464,24 Kč a úvěrové poplatky ve výši 677,94 Kč. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 2. 11. 2023. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.4. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný sjednali dne 18. 7. 2021 smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši 20 000 Kč, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnil. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaný zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a nezaplatil ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal. Žalovaný v plném rozsahu nezaplatil ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky, ačkoli se k tomu ve smlouvě zavázal. Vedle nároku na zaplacení jistiny a obchodního úroku žalobkyni vznikl i nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 142,18 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.