30 C 33/2024-127 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovité věci - pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, (dále jen „předmětná nemovitost“). Žalobce tvrdil, že vlastní spoluvlastnický podíl na této nemovitosti v rozsahu ideální , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a již dále nechce setrvat ve spoluvlastnickém vztahu, neboť předmětnou nemovitost nelze v důsledku velkého množství spoluvlastníků efektivně využívat. Dále tvrdil, že s ohledem na množství spoluvlastníků nepřipadá v úvahu faktické rozdělení věci a navrhl, aby nemovitost byla prodána jako celek ve veřejné dlažbě; finanční prostředky takto získané pak aby byly poměrně rozděleny mezi spoluvlastníky. Žalobce dále tvrdil, že žádný ze spoluvlastníků současné době nejeví vůli nemovitosti převzít do svého výlučného vlastnictví, poukázal také na to, že část spoluvlastnických podílů je postižena exekučně.2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. listopadu 2024, č.j. 30 C 33/2024–112 byl žalobce vyzván, aby řádně označil žalovaného 23) tak, aby bylo možno vyhodnotit splnění procesních podmínek řízení a aby soud mohl s tímto následně jednat. Žalobci byl již 24.9.2023 sdělen výsledek lustrace v informačním systému základních registrů ohledně osoby žalovaného 23), totiž že osoba označená žalobou jako žalovaný 23) neprochází základními informačním systémem základních registrů a že je žalovaného 23) nutno označit řádně. Následně bylo soudem zjištěno na základě lustrace v informačním systému zdejšího soudu a na základě lustrace dědických spisů po otci a babičce osoby označené jako , Jméno žalovaného M, , že ve výpisu z katastru nemovitostí označený spoluvlastník , Jméno žalovaného M, , narozený , Datum narození žalovaného M, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, byl dle všech dostupných údajů (včetně ztotožnění rodičů a sourozenců) ztotožněn jako , jméno FO, , narozený , datum, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, , zemřelý dne , datum, . Bylo zjištěno, že tato osoba , jméno FO, byla účastníkem řízení o rozvod manželství u zdejšího soudu a pozůstalostní řízení ohledně tohoto zůstavitele proběhlo taktéž u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . Soud tedy opětovně výše specifikovaným usnesením vyzval žalobce, aby žalovaného 23) řádně označil, případně na základě výše uvedených informací učinil další procesní kroky s ohledem na nařízené jednání dne 29. 11. 2024, a to ve lhůtě pěti dnů. Žalobce však v poskytnuté lhůtě výzvě soudu nevyhověl. V rámci ústního jednání konaného dne 29.11.2024 pak žalobce setrval na označení žalovaného číslo 23) tak jak bylo uvedeno v žalobě.3. Ve věci samé se ze všech žalovaných procesně relevantně vyjádřili pouze žalovaní 2), 5), 17), 29), kteří souhlasili se zrušením spoluvlastnictví a jeho vypořádáním ve veřejné dražbě.4. Dále se písemně vyjádřili (a ústního jednání zúčastnili) žalovaná 9) a žalovaný 15), kteří s podanou žalobou a v ní uplatněným nárokem nesouhlasili a navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že na prvním místě by v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví měla být dohoda spoluvlastníků, ke které však dané věci nedošlo. Žalobce je za účelem řešení užívání společné nemovitosti, případného vypořádání spoluvlastnictví, nijak nekontaktoval a rovnou přistoupil k podání žaloby. Dále žalovaní tvrdili, že v předmětné nemovitosti bydlí (žalovaná 9) pak i se svými nezletilými dětmi) a v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví by se jim s ohledem na jejich tíživou finanční situaci již zřejmě nikdy nepodařilo si zajistit jakékoliv obydlí, čímž by bylo ohroženo jejich ústavně zaručené právo na bydlení. Žalovaní 9) a 15) upozornili na to, že v minulém roce již do předmětné nemovitosti predátorsky vstoupila společnost , právnická osoba, . , právnická osoba, ., která zvolila jinou strategii pro vypuzení stávajících uživatelů nemovitosti, a to prostřednictvím žaloby o vydání bezdůvodného obohacení. Toto řízení však skončilo zpětvzetím žaloby, neboť bylo zřejmé, že jeho vedení není s ohledem případnou minimální výši bezdůvodného obohacení finančně efektivní. Žalovaní akcentovali, že s ohledem na minimální velikost spoluvlastnického podílu žalobce mohlo být jeho nabytí motivováno čistou spekulací a že cílem žalobce není domoci se spravedlivého nároku nebo výkonu práv spoluvlastníka, ale vyvoláním nátlaku na spoluvlastníky, z nichž někteří jsou sociálně zranitelné osoby, maximálním způsobem monetarizovat celkem bezvýznamný a neperspektivní spoluvlastnický podíl. Jde tak o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, respektive zjevné zneužití práva, které nemá požívat právní ochrany. Pro případ, že by soud neshledal důvod zamítnout žalobu, žádali žalovaní 9) a 15) odklad zrušení spoluvlastnictví soudem na dva roky.5. Soud se nejprve zabýval předběžnou otázkou okruhu účastníků řízení a otázkou jejich aktivní a pasivní věcné legitimace. V praxi se vychází z okruhu spoluvlastníků vymezeného v katastru nemovitostí, vzniknou-li však v této souvislosti pochybnosti, nemůže se soud s katastrálním zápisem spokojit, nýbrž musí okruh spoluvlastníků vyřešit jako otázku předběžnou (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5799/2016). Cílem dokazování v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je zjištění, zda jsou splněny předpoklady pro zrušení podílového spoluvlastnictví a zjištění rozhodných skutečností pro způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Rozhodnutí soudu má konstitutivní povahu, zakládají se jím nové hmotněprávní vztahy ohledně celé společné věci – je tedy nutné, aby se takového řízení účastnili všichni spoluvlastníci a rozsudek ve věci se vztahoval na všechny spoluvlastníky. Skutečnost, že se řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví neúčastní všichni spoluvlastníci je proto důvodem pro zamítnutí žaloby z důvodu chybějící pasivní legitimace (viz rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp.zn. 22 Cdo 3152/2011; či sp.zn. 22 Cdo 318/2021).6. V daném případě se řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví všichni spoluvlastníci neúčastní, neboť žalovaný 23) tak, jak byl žalobou označen, neexistuje (bod 2 tohoto rozhodnutí). Osoba spoluvlastníka 23) ztotožněná šetřením soudu jako , jméno FO, , narozený , datum, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, , zemřela dne , datum, , tedy před podáním žaloby v této věci (pozůstalostní řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, ). Z důvodu neúplného okruhu účastníků a chybějící pasivní věcné legitimace tak byla žaloba zamítnuta, aniž by bylo přistoupeno k projednání věci samé a prováděno dokazování. Ve vztahu k žalovanému 23) pak bylo řízení zastaveno (výrok III.), neboť taková osoba ke dni zahájení řízení neexistovala, ve vztahu k ní tak nejsou naplněny procesní podmínky, je zde neodstranitelná překážka řízení (§ 104 odst. 1 o.s.ř.).7. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto podle zásady procesního úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) zejména z toho důvodu, že žalobce byl opakovaně vyzýván k odstranění překážky v řízení ve vztahu k žalovanému 23) – tedy k jeho řádnému označení. Výzvě učiněné usnesením zdejšího soudu ze dne 13. listopadu 2024, č.j. 30 C 33/2024–112, však nebylo vyhověno, soud tedy má za to, že je na žalobci, aby nesl následky svého procesního neúspěchu spočívající v náhradě nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů právně zastoupených účastníků. Náklady zastoupení advokátem sestávají z odměny stanovené dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (neboť tarifní hodnotu dle § 8 odst. 5 ve výši ceny celé společné věci by šlo zjistit jen s nepoměrnými obtížemi s ohledem na nadbytečné dokazování ve věci), za dva úkony právní služby ve výši 2 x 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření k žalobě podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., dále 2 x 300 Kč jako paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. – tj. 3 600 Kč v případě žalovaného 5) a 3 600 Kč v případě žalovaného 17). Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovaného 5) a žalovaného 17) v řízení zastupoval.