109 C 8/2021-104 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 40 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo 26. 6. 2018 Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě splácet ve 48 měsíčních splátkách po 2 671 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červencem 2018. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla z její strany prověřena, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Na základě takto získaných informací žalobkyně dospěla k závěru, že volné zdroje ke splácení jsou u žalované dostatečné. Žalobkyně ještě doplnila, že bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, její doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný, její zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, který s žalovanou jednal, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná ale řádně podmínky smlouvy neplnila a ocitla se s úhradou splátek v prodlení. Do data zesplatnění uhradila 22 splátek po 2 671 Kč, tedy celkem částku 58 762 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 499 Kč, dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalované ve výši 400 Kč. Pokud jde o jistinu, původní zbývající dlužná jistina úvěru ke dni zesplatnění činila 33 653,80 Kč, k přirostl dlužný úrok za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění ve výši 7 050,47 Kč. Nová jistina proto činí 40 704,27 Kč. Žalobkyně požaduje také smluvní pokutu ve výši 0.1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 40 704,27 Kč za každý den prodlené žalované počínaje dnem 1. 12. 2020 do data sepisu žaloby ve výši 7 692,30 Kč a dále úroky za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 33 653,80 Kč ode dne 1. 12. 2020 do zaplacení v roční úrokové sazbě 75,91 % ročně. Za dobu trvání ochranné doby podle zákona č. 177/2020 Sb. žalobkyně tento úrok požaduje ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Za doby od 91. dne prodlení žalované (tedy od 24. 12. 2020) žalobkyně úrok uplatňuje v úrokové sazbě 8,25 %.2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu.3. Poté v důsledku rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který usnesením č. j. KSPH , spisová značka, -A-9 ze dne 21. 9. 2021 zjistil úpadek dlužnice (žalované) a povolil jí řešení úpadku oddlužením, došlo ze zákona k přerušení řízení.4. Usnesením č. j. KSPH , spisová značka, -B-81 ze dne7. 2. 2025 bylo oddlužení dlužnice (žalované) zrušeno pro nepoctivý záměr a insolvenční řízení bylo zastaveno.5. Žalobkyně sdělila, že na podané žalobě nadále trvá, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaná v průběhu insolvenčního řízení zaplatila částku celkem 4 981,13 Kč, co do uvedené částky a příslušného úroku z prodlení bere žalobu částečně zpět.6. Žalobkyně také zaslala soudu písemné doplnění tvrzení k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. V doplnění žalobkyně uvedla, že žalovaná byla prověřena v databázích NRKI a SOLUS, žalobkyně také vycházela z prohlášení žalované a z dokladů, které měla k dispozici, ze kterých si ověřila celkový čistý měsíční příjem žalované ve výši 11 500 Kč a její celkové měsíční náklady ve výši 6 810 Kč.7. Při jednání dne 26. 5. 2025, ke kterému se dostavily obě strany sporu, soud provedl dokazování listinami a vyslechl žalovanou jako účastnici řízení.8. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud vzal za prokázané, že žalovaná tuto podepsala dne 21. 6. 2018, žalobkyně smlouvu podepsala 26. 6. 2018. Základní celková výše spotřebitelského úvěru byla sjednána na částku 40 000 Kč, základní doba trvání dle smlouvy činila 48 měsíců, bylo domluveno 48 měsíčních splátek po 2 671 Kč a celková částka splatná žalovanou 128 208 Kč při řádném splácení. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že její účastnice si skutečně dojednaly i další v žalobě tvrzená poplatky včetně sankčních.9. Z karty klienta (žalované) a dokladu o vyplacení úvěru učinil soud zjištění, že žalované byla dne 26. 6. 2018 vyplacena částka 40 000 Kč a žalovaná splatila celkem 58 762 Kč.10. Z výzvy ze dne 26. 10. 2020, výzvy ze dne 24. 11. 2020 a předžalobní výzvy ze dne 19. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných splátek, že ji upozornila na možnost zesplatnění dluhu a také, že před podáním žaloby jí prostřednictvím právní zástupkyně zaslala předžalobní výzvu.11. Z oznámení ze dne 29. 11. 2020 soud zjistil, že žalované bylo oznámeno, že došlo k zesplatnění úvěru a byla vyzvána k okamžité úhradě částky 41 603 Kč sestávající se z dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrad nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.12. Z listiny nazvané jako hodnocení klienta ze dne 21. 6. 2018 soud zjistil, že úvěrový poradce žalobkyně do analýzy bonity žalované na základě dokladů předložených žalovanou a informací od ní do kolonky příjmy klienta vepsal jako pravidelný čistý měsíční příjem částku 11 500 Kč jako rodičovskou, žádné jiné příjmy zjištěny nebyly. Žalované bylo započítáno životní minimum ve výši 3 410 Kč plus 2 000 Kč na jedno dítě v domácnosti. Náklady na bydlení včetně nájemného, inkasa a podobně byly započítány ve výši 1 400 Kč plus byla stanovena rezerva 1 000 Kč. Po odečtu výdajů byly zjištěny volné zdroje žalované 3 690 Kč měsíčně. Pokud jde o celkové poměry žalované, ve formuláři bylo zaškrtnuto políčko vdaná, s manželem nežije ve společné domácnosti, má maturitu, má vlastní bydlení. Žalobkyně pro ověření výše jediného příjmu žalované – rodičovského příspěvku měl k dispozici Oznámení Úřadu práce ČR a také výpis z účtu žalované (pouze stran částek vypláceného rodičovského příspěvku)13. Žalovaná jako účastnice řízení před soudem vypověděla, že si od žalobkyně skutečně brala 40 000 Kč, potřebovala peníze, protože v bance jí nepůjčili. Peníze chtěla splácet, ale pak přišel rozvod, přišla o práci, byl jí přiznán invalidní důchod. Co se týče podmínek úvěru, věděla, že musí zaplatit víc než v bance, ale celkovou částku nevěděla, asi si to špatně přečetla. Listiny k dispozici měla. V té době měla i jiné půjčky, i ty splácela, stejně jako splácela zpočátku žalobkyni. Pak už to nešlo. Má čtyři děti ve věku 10, 12, 145 a 15 let. Měla je i v době, kdy si brala půjčku. A také ještě žila s manželem, rozváděli se až v roce 2021. Ona to všechno tomu zprostředkovateli řekla, ale možná proto, aby půjčku dostala, se tam uvedly jiné údaje. Tím si vysvětluje, že ve formuláři jsou uvedeny údaje jiné. Ke svým aktuálním poměrům žalovaná doplnila, že bydlí sama, je rozvedená, platí výživné na děti, které nemá v péči, a to celkem ve výši 7 000 Kč měsíčně. Má invalidní důchod 2. stupně ve výši 14 500 Kč měsíčně. Bydlí v nájemním bytě, kde za byt hradí 6 500 Kč nájem plus 1 500 Kč energie. Protože má dluhy, exekuce, má všechny účty zablokované. Ani důchod jí nevyplácejí celý, ale jen 13 500 Kč plus příspěvek na bydlení 2 000 Kč. Léčí se na psychiatrii, musí brát léky, které doplácí. Na exekucích jsou dluhy asi 700 000 Kč, ale přicházejí stále další částky.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úp