19 C 48/2025-18 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobou došlou soudu dne 18. 7. 2025 označenou jako žaloba z rušené držby se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna zdržet se rušení držby žalobce v užívání pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, se způsobem využití jako rodinný dům v části obce , Jméno žalované B, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, druhu zahrada, to vše v katastrálním území , adresa, zapsáno na listu vlastnictví číslo , hodnota, . Žalobce se takto domáhal ochrany své rušené držby z důvodů, že uvedené nemovité věci obývali žalobce a žalovaná společně. Žalobce je vdovcem a žalovaná je jeho dcerou a jednostranným sirotkem, přičemž žalobce žalovanou vychoval. Uvedené nemovité věci byly vystavěny a vybudovány žalobcem, a to jeho vlastním nákladem. Následně žalobce splácel hypoteční úvěry, kterými bylo financováno pořízení daných nemovitých věcí a jejich výstavba. Žalovaná za účelem svého zajištění a své existenční jistoty vystupovala jako stavebník a v katastru nemovitostí byla zapsána jako vlastník těchto nemovitých věcí. Mezi účastníky však bylo dohodnuto v rámci dohody o vypořádání majetku ze dne 1. 8. 2019 a v rámci dohody o vypořádání majetku ze dne 13. 3. 2023, že žalobce může dané nemovité věci doživotně užívat, že žalobce může s těmito nemovitými věcmi nakládat včetně věcněprávních jednání a že v případě prodeje těchto nemovitých věcí náleží žalované částka 1 000 000 Kč a zbytek bude rozdělen mezi žalobce a poskytovatele hypotečního úvěru. Zároveň bylo mezi účastníky dohodnuto, že v případě porušení popsané dohody je žalovaná povinna uhradit žalobci částku 3 000 000 Kč. Žalobce nemá právní vzdělání a s ohledem na tehdejší nadprůměrné vztahy s žalovanou pokládal výše popsané dohody za dostatečné pro ochranu svých práv. Navíc nebylo možné zajistit práva žalobce věcněprávními jednáními, například zřízením služebnosti a zákazu zcizení a zatížení ve prospěch žalobce, a to s ohledem na podmínky poskytovatelů hypotečních úvěrů. Přibližně před 4 lety, když si žalovaná našla partnera, se však začaly dříve vynikající vztahy mezi účastníky zhoršovat, což žalovanou vedlo k podání návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „z. ř. s.“), jemuž bylo vyhověno usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 19. 2. 2025, č. j. 12 Nc 1201/2025-11. Žalobce považoval návrh žalované za čistě účelový, nicméně obydlí opustil. Přitom předpokládal, že se dokáže s žalovanou dohodnout a ta mu nebude bránit v užívání nemovitých věcí podle předchozích dohod. Žalobce přestal vykonávat držbu nejprve na základě výše uvedeného předběžného opatření a následně ze své vůle, když doufal, že se s žalovanou dokáže dohodnout na obnovení předchozího pokojeného stavu. Žalovaná s žalobcem přestala komunikovat, proto se žalobce obrátil na svého právního zástupce s žádostí o sepsání výzvy, na jejímž základě by mohlo dojít k obnovení komunikace a pokojeného stavu, jenž panoval před vydáním předběžného opatření. Tato výzva byla žalované odeslána dne 10. 6. 2025 doporučenou poštovní zásilkou a doručena dne 12. 6. 2025. Žalované byla ve výzvě poskytnuta lhůta 1 týdne k tomu, aby ukončila protiprávní jednání a obnovila pokojný stav. Uvedená lhůta uplynula dne 19. 6. 2025. Žalovaná však zůstala nečinná, neumožnila žalobci obnovení pokojného stavu a ruší jeho oprávněnou držbu.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud před vydáním tohoto usnesení žalobu žalované nedoručil, neboť krátká zákonná lhůta na vyřízení tohoto typu věcí, její doručení neumožnila. Žaloba byla soudu dodána prostřednictvím datové schránky v pátek 18. 7. 2025 v 19.22 hodin (č. l. 1), tedy až po skončení úředních hodin a pracovní doby soudu toho dne. Soudce, kterému byla věc podle rozvrhu práce přidělena, čerpal od 19. 7. 2025 do 27. 7. 2025 dovolenou. Podle části III. odst. 5 (strana 16) rozvrhu práce Okresního soudu v Kladně pro rok 2025 by tato věc mohla být z důvodu nepřítomnosti příslušného soudce předána zastupujícímu soudci až sedmý pracovní den od nápadu, což by v případě této věci mohlo být až dne 29. 7. 2025 vzhledem ke dvěma víkendům v mezidobí. Vyřizujícímu soudci byl spis v této věci předložen spolu s dalšími spisy po jeho návratu z dovolené dne 29. 7. 2025, kdy navíc probíhala již dříve nařízená složitá jednání (úřední záznam ze dne 31. 7. 2025 – č. l. 15). Žalovaná zároveň nemá zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku (č. l. 16). Soud je však podle § 177 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), povinen o žalobě z rušené držby rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení. Řízení je podle § 82 odst. 1 věty první o. s. ř. zahájeno dnem, kdy soudu došel návrh na jeho zahájení. Podání účastníka učiněné vůči soudu v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky je přitom doručeno již okamžikem, kdy bylo podání dodáno do datové schránky soudu [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3325/2013 (uveřejněný pod č. 98/2016 Sb. rozh. obč.)]. Vzhledem k výše uvedenému byl soud povinen o žalobě z rušené držby rozhodnout ve lhůtě počítané podle § 57 odst. 1 části věty před středníkem a odstavce 2 věty druhé o. s. ř., jejímž posledním dnem bylo pondělí 4. 8. 2025. Vyřizující soudce měl tedy na provedení veškerých úkonů k dispozici nanejvýš 4 pracovní dny (při nutnosti vyřizovat další případy), během nichž nebylo možné stihnout doručit žalované žalobu a umožnit jí se ve věci vyjádřit.3. Soud poté ve věci rozhodl dne 1. 8. 2025 tímto usnesením podle § 180 odst. 1 o. s. ř. bez nařízení jednání v souladu s § 177 odst. 1 větou poslední o. s. ř. [srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3623/15 (N 116/81 SbNU 819)]. Dokazování soud provedl písemnými důkazy předloženými žalobcem, přičemž se v souladu s § 178 o. s. ř. omezil na zjišťování poslední držby a jejího svémocného rušení [srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4306/18 (N 93/94 SbNU 179)].4. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 4–5) soud zjistil, že ke dni 18. 7. 2025 byla žalovaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví číslo , hodnota, zapsána jako vlastník pozemku parc. č. St. 344, jehož součástí je stavba č. p. 99 se způsobem využití jako rodinný dům v části obce , Jméno žalované B, , a pozemku parc. č. 269/29 druhu zahrada, to vše v katastrálním území , adresa, . Žalovaná byla takto zapsána již dne 22. 5. 2017 s právními účinky zápisu ke dni 26. 4. 2017, a to na základě kupní smlouvy ze dne 6. 4. 2017. V katastru nemovitostí byla jako věcná práva zatěžující uvedené pozemky zapsána pouze zástavní práva a zákazy zcizení a zatížení po dobu trvání zástavního práva ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a věcné břemeno zřizování a provozování vedení ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . První zástavní právo pro společnost , právnická osoba, ., bylo zapsáno k zajištění existující pohledávky ve výši 1 250 000 Kč s příslušenstvím a budoucích pohledávek až do výše 1 250 000 Kč vzniklých od podpisu smlouvy o úvěru do 15. 7. 2047. Druhé zástavní právo pro společnost , právnická osoba, ., bylo zapsáno k zajištění existující pohledávky ve výši 3 496 293 Kč s příslušenstvím a budoucích pohledávek až do výše 3 496 293 Kč vzniklých od podpisu smlouvy o úvěru do 15. 7. 2057. Obě tato zástavní práva i oba zákazy zcizení a zatížení byly do katastru nemovitostí zapsány dne 2. 7. 2024 s právními účinky zápisu ke dni 10. 6. 2024, a to vše na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 10. 6. 2024.5. Z kopie listiny označené jako dohoda o vypořádání majetku s připojenou doložkou o ověření podpisu dne 1. 8. 2019 (č. l. 7) soud zjistil, že uvedená listina obsahuje prohlášení žalované, že dosud nezkolaudovaná novostavba včetně pozemku parc. č. 269/29 v katastrálním území , adresa, , u níž je žalovaná vedena jako stavitel a budoucí majitel, náleží žalobci jako jejímu otci, jenž celou stavbu financoval, žalované poskytoval finance na splácení hypotečního úvěru na pozemek a na dům u tehdejší společnosti , právnická osoba, . a danou stavbu sám zrealizoval. Dále listina obsahuje prohlášení žalované o tom, že s uvedeným majetkem nebude nijak nakládat, což zahrnuje znehodnocení, zástavu nemovité věci nebo přeprodej nemovité věci bez souhlasu žalobce. Žalovaná podle listiny dále zmocnila žalobce k jejímu zastupování v záležitosti dané nemovité věci (prodej, kolaudace, přístavba, nástavba), jednání se stavebním úřadem a jednání s realitní společností. Konečně se žalovaná podle listiny zavázala v případě porušení svého výše popsaného prohlášení zaplatit žalobci jednorázově jako kompenzaci částku 3 000 000 Kč splatnou do 15 dnů. Podpis žalované na listině byl ověřen na pobočce , právnická osoba, ., , adresa, dne 1. 8. 2019. Na rubu listiny napsal žalobce dne 1. 8. 2019, že uvedené akceptuje.6. Dále soud z kopie listiny označené jako dohoda o