20 C 46/2024-61 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 10 444 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného vyúčtování za rok 2022 a nezaplacených příspěvků do fondu oprav. Svůj nárok žalobce odůvodnil tak, že žalovaná je vlastníkem bytu v domě, ve kterém žalobce provádí správu, přičemž byla povinna hradit pravidelné měsíční zálohy na spotřebované služby a dále měla povinnost přispívat do fondu oprav. Výše fondu oprav byla schválena rozhodnutím žalobce na 30 Kč za m2 od 1. 7. 2018. Splatnost příspěvku do fondu oprav nastala vždy 25. dnem v příslušném měsíci. Žalobce se tedy žalobou domáhá částky 2 149 Kč z titulu nezaplaceného vyúčtování za rok 2022, částky 8 295 Kč z titulu příspěvku do fondu oprav za měsíce říjen 2023 až duben 2024. Dále požaduje příslušenství spočívající v zákonném úroku z prodlení z těchto částek vždy od 26. dne příslušného měsíce, u vyúčtování požaduje zákonný úrok z prodlení od 1. 9. 2023.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaná byla vlastníkem bytu č. , Anonymizováno, domu č. p. , Anonymizováno, na pozemku p.č. st. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, v letech 2022, 2023 a 2024, přičemž správu tohoto domu vykonává žalobce (důkaz: výpis z katastru nemovitostí, stanovy žalobce). Dle stanov žalobce jsou vlastníci povinni přispívat na správu domu a pozemku ve výši a lhůtě určené shromážděním. Takové rozhodnutí žalobce učinil dne 24. 4. 2018 a stanovil výši příspěvku do fondu oprav na 30 Kč/m2. Splatnost příspěvku byla shromážděním stanovena na 25. den měsíce (důkaz: stanovy žalobce; zápis z jednání dne 24. 4. 2018). Podlahová plocha bytu žalované je celkem 39,5 m2, vypočítaný příspěvek do fondu oprav činí 1 185 Kč (důkaz: evidenční list 1/2023). Žalobce vyúčtoval dle stanov zálohy na služby za rok 2022 dne 28. 4. 2023 a toto vyúčtování předal žalované dne 2. 5. 2023. Dle vyúčtování činil nedoplatek 19 201 Kč. Splatnost byla stanovena dle stanov do 7. měsíce následujícího roku (důkaz: vyúčtování za rok 2022, prezenční listina ze dne 2. 5. 2023; stanovy žalobce). Dne 27. 5. 2024 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu (důkaz: výzva ze dne 27. 5. 2024; kopie vrácené zásilky).5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni vzniku dluhu.6. Podle ust. § 1180 odst. 1 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.7. Podle ust. § 1181 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že v rozhodném období byla žalovaná vlastníkem bytové jednotky v domě, jehož správu provádí žalobce. Z vlastnictví bytové jednotky tak plynula povinnost přispívat na správu domu, popř. uhradit nedoplatek vyúčtových záloh. Bylo zjištěno, že nárok na příspěvek do fondu oprav žalobce požaduje ve výši a lhůtách dle stanov. Nedoplatek za vyúčtování za rok 2022 rovněž žalobce požaduje v souladu s vyúčtováním, které bylo žalované řádně vyčísleno a doručeno. Naopak v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná platné a dospělé závazky vůči žalobci uhradila či došlo k zániku jinak. Žalovaná v řízení neuplatnila žádnou obranu. Proto soud uložil žalované povinnost dluh žalobci uhradit a žalobě vyhověl v plném rozsahu.10. Vzhledem k tomu, že přípěvek byl splatný k 25. dni příslušného měsíce, žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobci tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Vyúčtování žalobce za rok 2022 se stalo rovněž dospělým a to k 31. 7. 2023 dle stanov žalobce, žalobce požadoval úrok z prodlení až od 1. 9. 2023. Soud přiznal žalobcem požadované úroky z prodlení za měsíční příspěvky a vyúčtování dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měl plný úspěch žalobce, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 6 747,50 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 5 747,50 Kč, které spočívají v odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 1 540 Kč (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”), dále z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 997,50 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Soud nepovažoval vyjádření žalobce ze dne 20. 8. 2024 a 13. 11. 2024 za účelný úkon právní služby, neboť žalobce odstraňoval nedostatky původně podané žaloby a je tedy ospravedlnitelné, aby tyto náklady nesl sám. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.