20 C 77/2024-308 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 11 358,04 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 13. 9. 2018 Rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Smlouvou o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 3. 12. 2019 se žalobkyně zavázala žalované poskytnout na shora specifikovaný běžný účet kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně úroku ve výši 8,30 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované tak, že údaje uvedené žalovanou ověřila oproti pohybům na běžném účtu žalované, provedla rovněž lustraci v bankovním registru klientských informací a ověřila, že vůči žalované není vedeno žádné řízení za účelem vymožení pohledávek třetích osob. V rámci posuzování úvěruschopnosti žalované bylo zjištěno, že její měsíční příjem činil 15 000 Kč a po odečtení nezbytných výdajů ve výši 8 000 Kč měsíčně proto zbývala na splácení dluhu částka 7 000 Kč, tedy částka podstatně převyšující simulovanou měsíční splátku ve výši 400 Kč, a proto byl žalované spotřebitelský úvěr poskytnut. Žalovaná se následně dostala se svým závazkem do prodlení. Ke dni 31. 10. 2024 činila neuhrazená jistina 11 358,04 Kč, přičemž součástí jistiny jsou v souladu se smluvními podmínkami rovněž úrok, úrok z prodlení a poplatky. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá zaplacení částky 11 358,04 Kč, smluvního úroku ve výši 8,3 % ročně z částky 11 358,04 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 358,04 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení.2. Jelikož se v průběhu řízení ani přes vyžádání součinnosti řady orgánů veřejné správy nepodařilo zjistit pobyt žalované, ustanovil soud usnesením ze dne 7. 4. 2025, č. j. 20 C 77/2024-283, jež nabylo právní moci dne 3. 5. 2025, v souladu s ustanovením § 29 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) opatrovníkem žalované , Jméno opatrovníka, , advokáta.3. Žalovaná se prostřednictvím ustanoveného opatrovníka k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává ani zčásti. Při jednání poté doplnila, že nedošlo k řádnému uzavření smlouvy a žalobkyně předloženými listinami neprokazuje, že se žalovaná dostatečně seznámila se smlouvou a přílohami. Autorizaci podpisu přitom nelze považovat za podpis smlouvy. Žalobkyně rovněž neplatně smlouvu vypověděla, neboť výpověď doručovala na jinou adresu, než která byla jako doručovací uvedena ve smluvní dokumentaci.4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z Rámcové smlouvy ze dne 13. 9. 2018 včetně obchodních podmínek k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, které jsou nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Smlouva byla podepsána žalobkyní i žalovanou. Součástí smlouvy je rovněž ujednání o tom, že případné další bankovní produkty včetně poskytnutí kontokorentního úvěru budou žalobkyní poskytnuty žalované na základě smlouvy uzavřené prostřednictvím internetbankingu, přičemž vlastnoruční podpis bude nahrazen elektronickým podpisem spočívajícím v odeslání autorizačního kódu bance.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 3. 12. 2019 včetně obchodních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru, interního výpisu žalobkyně, sazebníku a ceníku vyplynulo, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí kontokorentního úvěru, načež žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr v podobě debetního zůstatku k jejímu běžnému účtu ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím uhradit do jednoho roku od poskytnutí úvěrového rámce, nedojde-li k obnově doby poskytnutí úvěru. Žalovaná se rovněž zavázala platit z úvěrovaných prostředků úrok ve výši 8,3 % ročně s tím, že smluvní úroky i úroky z prodlení budou k poslednímu dni v měsíci připisovány k jistině dluhu. Žalovaná byla rovněž povinna uhradit poplatek za přistavení úvěru ve výši 400 Kč. Současně byla sjednána možnost předčasného zesplatnění úvěru, a to mimo jiné za situace, kdy debetní zůstatek běžného účtu přesáhne výši úvěrového rámce.7. Z přehledu pohybů na účtu, tabulky posuzování a výpisu z databáze BRKI soud zjistil, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované zkoumala její úvěruschopnost, a to analýzou pohybu na bankovním účtu žalované a náhledem do databáze Bankovního registru klientských informací.8. Z přehledu debetních transakcí a přijatých plateb za období od prosince 2019 do prosince 2023 a transakcí se zůstatky na kontokorentním účtu za období od prosince 2019 do října 2024 soud zjistil, že v období od 5. 12. 2019 do 13. 12. 2023 byla z bankovního účtu žalované odepsána částka v celkové výši 1 281 180,13 Kč, připsána částka 1 275 700,58 Kč, a konečný zůstatek na kontokorentním účtu činil ke dni 31. 10. 2023 mínus 10 353,29 Kč a ke dni 31. 10. 2024 mínus 11 358,04 Kč, přičemž totožný zůstatek vyplývá rovněž z výpisu z účtu žalované ze dne 1. 11. 2024.9. Z přehledu úroků, přehledu úroků z prodlení a přehledu poplatků za období od prosince 2019 do října 2024 soud zjistil, že celková výše úroků z úvěru činila ke dni 31. 10. 2024 částku ve výši 3 614,01 Kč, celková výše úroků z prodlení k témuž dni částku 1 403,30 Kč a celková výše poplatku za přistavení účtu částku 1 600 Kč (4×400 Kč).10. Z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 2. 11. 2023 včetně kopie vrácené zásilky soud zjistil, že žalobkyně smlouvu o kontokorentním úvěru vypověděla ke dni 3. 12. 2023 a vyzvala žalovanou k vyrovnání debetního zůstatku, který ke dni 1. 11. 2023 činil mínus 10 356,87 Kč. Výpověď a výzva žalované byla zaslána na adresu , adresa, , kterou žalovaná dle záznamu o změně údajů 29. 8. 2022 v rámci změny svých osobních údajů uvedla jako adresu doručovací.11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 19. 9. 2024 včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce ve lhůtě 7 dnů k uhrazení nepovoleného záporného zůstatku ve výši 10 929,49 Kč včetně příslušenství vzniklého v důsledku vypovězení smlouvy o spotřebitelském úvěru s tím, že v opačném případě bude věc řešena soudní cestou.12. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně uzavřela dne 13. 9. 2018 se žalovanou rámcovou smlouvu, na jejímž základě byl žalované zřízen běžný účet č. , č. účtu, . Dne 3. 12. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na jejímž základě byl ze strany žalobkyně poskytnut žalované úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 8,3 % ročně uhradit do jednoho roku od poskytnutí úvěrového rámce, ledaže by došlo k obnově doby úvěrového rámce. Žalovaná úvěr čerpala, přičemž zůstatek účtu žalované činil ke dni 31. 10. 2023 mínus 10 353,29 Kč a ke dni 31. 10. 2024 mínus 11 358,04 Kč. Žalobkyně s účinností ke dni 3. 12. 2023 smlouvu vypověděla z důvodu přečerpání a tuto výpověď zaslala na korespondenční adresu žalované dle smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně a dostatečným způsobem prověřila úvěruschopnost žalované.13. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“).14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 122 odst. 4 SpÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.17. Z hlediska právního posouzení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z