207 C 177/2024-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 665 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 9. 4. 2024 úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetové stránky přístupné jen konkrétní osobě za použití zvoleného hesla nebo v mobilní aplikaci k tomu určené, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh zaplatit včetně poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč a dalších poplatků 199 Kč za expres výplatu, 99 Kč za tzv. bezpečnou splátku, dále včetně smluvního úroku, jehož výše a splatnost je konkretizována ve smlouvě. Žalovaný v souvislosti s úvěrovou smlouvou zaplatil celkem 1 094 Kč, nic dalšího nezaplatil, proto byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván k jeho úhradě prostřednictvím SMS a e-mailové adresy, které žalovaný zadal při sjednávání smlouvy o úvěru. Žalobkyně z důvodu prodlení s hrazením splátek naúčtovala žalovanému 3 smluvní pokuty po 500 Kč, dále účelně vynaložené náklady 3x 300 Kč a poplatky za expres výplatu, za bezpečnou splátku a za SMS servis (199 + 99 + 49 Kč). Žalovaný tedy dluží na jistině 9 583 Kč, na poplatku za bezpečnou splátku 396 Kč, na úrocích 1 960 Kč, na smluvní pokutě 1 500 Kč, na dalších poplatcích za SMS servis 196 Kč a na účelně vynaložených nákladech 1 030 Kč, celkem 14 665 Kč, dále 92,20 Kč na úroku z prodlení do 29. 10. 2024, od 30. 10. 2024 požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení 12,75 % ročně až do zaplacení.2. Soud elektronický platební rozkaz pro nesplnění podmínek jeho vydání určených § 174a odst. 3 ve spojení s § 172 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), konkrétně neboť soud neshledal, že právo na zaplacení peněžité částky uplatněné žalobkyní vyplývá ze skutečností uvedených v návrhu, nevydal a žalovaný byl vyzván k vyjádření.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (výslovně či mlčky na základě fikce ve smyslu § 115a o.s.ř.). Proto soud věc rozhodl na základě listinných důkazů obsažených ve spise.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Výpisem z centrální evidence obyvatel byla prokázána právní osobnost žalovaného. Z úvěrové smlouvy ze dne 9. 4. 2024 a ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že účastníci dne 9. 4. 2024 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému vyplatit úvěr v částce 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal společně s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 330 Kč a se smluvním úrokem vrátit do 24 měsíců, přičemž RPSN činí 49,2 %. Zaslání jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč žalobkyní na účet žalovaného je prokázáno výpisem z účtu žalobkyně ze dne 9. 4. 2024. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaný ničeho navíc nezaplatil oproti tvrzení žalobkyně, s ohledem na to, že v řízení nebyla žádnou ze stran tvrzena ani prokazována žádná úhrada v souvislosti se smlouvou o úvěru.5. Úvěrová smlouva je podepsána žalobkyní, podpis žalovaného je nahrazen kódem SMS. Výzvou ze dne 30. 8. 2024 včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky písemně vyzvala a výzvu odeslala na adresu uvedenou žalovaným ve smlouvě o úvěru jako adresu pro doručování. Výzvou ze dne 30. 8. 2024 požadovala žalobkyně okamžitou úhradu dlužné jistiny včetně příslušenství, a sice „do 14 dnů od sepsání této výzvy“.6. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 9. 4. 2024 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 10 000 Kč, který měl být splacen včetně příslušenství ve 24 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře, částka byla téhož dne připsána na účet žalovaného. Ze smlouvy vyplývá oprávnění žalobkyně ukončit smlouvu při porušování povinností žalovaným, zejm. při delším prodlení či nezaplacení více splátek.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), který se na smlouvu o úvěru včetně práv a povinností z ní vzniklých dopadá, neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.).8. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.9. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.10. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám (…).14. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 téhož zákona.15. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s ustanovením § 104 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalovanému jako úvěrovanému a spotřebiteli na jeho účet částku 10 000 Kč, ze které žalovaný ničeho žalobkyni nevrátil. Z provedeného dokazování je zřejmé, že smlouva o úvěru neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, neobsahuje však ani podpis elektronický. Požadavek písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru je přitom zákonem zakotven jako důležitý prvek ochrany spotřebitele coby slabší smluvní strany. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují z