207 C 27/2025-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 638,93 Kč + 57,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 264,47 Kč jdoucím od 25. 9. 2024 do zaplacení s poukazem na to, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, dne 26. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle níž byla žalovanému poskytnuta ve prospěch jeho účtu částka 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem a poplatky. Žalovaný se dostal do prodlení, žalobkyně proto smlouvu vypověděla ke dni 24. 9. 2024 a požaduje splacení jistiny s poplatkem ve výši 1,99% z vyplacené tranše, tj. 99,50 Kč, dále s poplatky 165 Kč z každé , Anonymizováno, za službu „, Anonymizováno, “ a smluvní úrok 0,866% denně, tj. 6 374,46 Kč do ukončení smlouvy. Protože žalovaný dlužnou částku do sjednané doby splatnosti neuhradil, je povinen podle článku VIII. odst. 1 smlouvy zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny, což žalobkyně propočetla za dobu 90 dnů prodlení na 57,31 Kč. Žalovaný na dluh nic nezaplatil.2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci, ač řádně obesláni, nebyli přítomni jednání, právní zástupce žalobkyně se omluvil a odročení z důležitého důvodu nežádal, soud ve smyslu ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl na základě listinných důkazů.3. Žalobkyně k prokázání svých žalobních tvrzení do spisu založila listinu nazvanou smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, znějící na částku úvěrového limitu 24 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatky za volitelné služby, jak byly uvedeny v žalobě, včetně ujednání o smluvní pokutě 0,1% denně z celkového dluhu, a s osobními údaji žalovaného včetně čísla bankovního účtu, ovšem bez jakéhokoli podpisu či jiného potvrzení identity úvěrované osoby, výše úroku je 1,066% denně, RPSN činí 2 051,6% (!). Dále žalobkyně založila do spisu i tisk upozornění žalovanému na prodlení a předžalobní výzvu včetně podacího lístku.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Z listinného zobrazení elektronického dokumentu obsahující předsmluvní informace k úvěru a dále ze stejného zobrazení elektronické smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy oba dokumenty nejsou opatřeny podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném k tomu příslušnou autorizační agenturou, v návaznosti na tvrzení žaloby, že totožnost žalovaného byla ověřena, dále z potvrzení o provedení tuzemské platby ze dne 26. 5. 2024 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, nikoli však písemnou formou, na základě které žalobkyně poukázala žalovanému dne 26. 5. 2024 částku 5 000 Kč na č. účtu , č. účtu, , což soud ověřil i dotazem na banku. Dle smlouvy se žalovaný zavázal částku poskytnutého úvěru vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, úrokem a poplatky za volitelné služby vždy do 30 dnů od čerpání úvěru, s možností opakovaných výběrů a datem konečné splatnosti 17. 11. 2025. Pro případ prodlení bylo ve smlouvě uvedeno, že žalobkyně má právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně a na poplatky za upomínání (náklady spojené s upomínáním).5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle §110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednání o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.6. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze z části. Smlouva o spotřebitelském úvěru je podřízena právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně ji uzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel, což prokazuje nejenom předmět smlouvy, ale i identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, a zejména za stavu, kdy informace dle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru nebyly předány žalovanému v zákonem vyžadované listinné písemné formě nebo na trvalém nosiči dat, nevznikl žalobkyni ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na smluvní pokuty ani na poplatek za poskytnutí úvěru či další smluvené platby, pouze je zde nárok na vrácení poskytnuté částky 5 000 Kč, žalovaný ovšem podle doplněných žalobních tvrzení nezaplatil nic, dluží tudíž celou částku 5 000 Kč. Ta vrácena nebyla, resp. o případném vrácení nebylo nic tvrzeno ani prokázáno, proto má žalobkyně nárok na vrácení jistiny včetně zákonného úroku z prodlení dle vl. nař. 351/2013 Sb. Co do zbytku, tj. částek rovnajících se nároku na poplatek za poskytnutí úvěru, na smluvní pokuty či jiné platby, byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.7. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci soud ve smyslu ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud rozhodl výrokem III., neboť úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.