ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:208.C.3.2025.1 Datum: 2025-01-07 Předmět: o zaplacení částky 10 190 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 10 190 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení dvou úvěrů, poskytnutých ve výši 9 000 Kč a 7 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 22. 7. 2022 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, poskytl žalovanému úvěr ve výši 9 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 393 Kč měsíčně se splatností do každého 5. dne v měsíci počínaje dnem 5. 8. 2022. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne 22. 7. 2022 byla prokázána podpisem žalovaného na smlouvě.4. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit poplatky, které nejsou předmětem žaloby. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit zákonný úrok z prodlení.5. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 19. 5. 2022 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 264 Kč měsíčně se splatností do každého 5. dne v měsíci počínaje dnem 5. 6. 2022. Smlouva byla uzavřena v listinné formě, žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, svůj podpis nijak nezpochybňoval. Výplata finančních prostředků dne 19. 5. 2022 byla prokázána podpisem žalovaného na smlouvě.6. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit poplatky, které nejsou předmětem žaloby. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit zákonný úrok z prodlení.7. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.8. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil na úvěr ve výši 9 000 Kč částku 1 800 Kč, na úvěr ve výši 7 000 Kč částku 4 010 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu pouze jistiny ve výši rozdílu mezi zapůjčenou částkou a uhrazenou částkou u každého z úvěrů.9. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.12. Protože žalovaný úvěry ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny prvního úvěru ve výši 7 200 Kč a druhého úvěru ve výši 2 990 Kč po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit.13. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 190 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.