208 C 31/2025-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 13 000 Kč, žalobní nárok se skládá z dlužné jistiny ve výši 11 570,69 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, úroku z jistiny do zesplatnění ve výši 896,08 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 025,41 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 127 Kč. Dále se domáhá úroku ve výši 29,04 % ročně od 30. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení rovněž od 30. 7. 2024 do zaplacení. To vše s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný ale poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle§ 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 21. 11. 2022 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, poskytl žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč, úvěr byl uzavřen na dobu neurčitou s tím, že bude hrazen ve splátkách ve výši, určené vždy věřitelem měsíčně se splatností do každého 26. dne v měsíci do úplného splacení. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje.4. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků dne 21. 11. 2022 byla prokázána výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím.5. Žalovaný se kromě jistiny úvěru zavázal zaplatit úrok ve výši 29,4 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 300 Kč za každou upomínku, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu.6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 18 468,49 Kč do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky.7. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.10. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem.11. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní12. Protože žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit.13. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.14. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil již od počátku splátky, dle tabulky umoření byl úvěr zesplatněn již ke dni 25. 12. 2023, náleží žalobci smluvní úrok jen za 90 dní ve výši 29,04 %, což je z jistiny ve výši 13 000 Kč částka 943,8 Kč. Od 20. 2. 2023 pak náleží úroková sazby jen ve výši zákonného úroku z prodlení. Proto soud v rozdílu mezi požadovanými kapitalizovanými úroky a částkou 943,8 Kč žalobu zamítl.16. Dle názoru soudu se celkový dluh žalovaného tak skládal z jistiny ve výši 13 000 Kč, smluvního úroku za 90 dní ve výši 943,8 Kč, úroku z prodlení a smluvního úroku ve výši zákonného úroku z prodlení do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný ještě před postoupením pohledávky uhradil částku 18 468,49 Kč, tím byly veškeré nároky uhrazeny v míře ještě větší, než činila zákonná dlužná částka. Poplatek, který požaduje žalobkyně ve výši 900 Kč, nebyl mezi účastníky ve smlouvě vůbec sjednán, veškeré platby u spotřebitelských úvěrů musí být sjednány přímo ve smlouvě, nikoli jen součástí smluvních podmínek. I tato částka však již byla uhrazena, celá jistina byla zaplacena žalovaným dne 17. 3. 2023, dlužné smluvní úroky již před tímto datem. Od tohoto data žádný úrok nepřísluší. Proto soud návrh žalobkyně v plném rozsahu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval..