209 C 15/2025-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 16 153,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , žalovaný tuto smlouvu podepsal 16. 6. 2021, na základě smlouvy mu byl poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Protože žalovaný neplnil závazky ze smlouvy, došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu se smlouvou, dle které platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, v daném případě částka 80 402,65 Kč. Žalobkyně zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne 28. 9. 2021 oznámila. Pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Účastníci smlouvy se dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Protože žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně neplnil, zahájila žalobkyně soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v , adresa, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze čj. , spisová značka, ze dne , datum, . Mimo jiné bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty ve výši 998 Kč a 17 848,80 Kč. Částka 17 848,80 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 80 402,65 Kč za období prodlení žalované s úhradou nové jistiny úvěru do 9. 5. 2022. Rozhodnutím Okresního soudu v Kladně bylo žalobě žalobkyně co do smluvní pouty v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 9. 5. 2022 a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. Protože žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 7. 1. 2025, ve které ho vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 70 0000 Kč od 10. 5. 2022 do 26. 12. 2022 ve výši 16 153,20 Kč. Žalovaný ani přes učiněnou předžalobní výzvu ničeho neuhradil, žalobkyni nezbylo, než podat znovu žalobu k soudu.2. Soud nařídil jednání, žalobkyně se dostavila, žalovaný se nedostavil.3. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 1. 2025 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně skutečně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě částky 16 153,20 Kč s tím, že je mu jistě známo, že dne 16. 6. 2021 podepsal návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru č. , hodnota, , která byla dne 17. 6. 2021 žalobkyní akceptována, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 70 000 Kč. Protože řádně své závazky ze smlouvy neplnil, byl úvěr zesplatněn, čímž došlo ke vzniku nové jistiny sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka 80 402,65 Kč. Z předžalobní upomínky dále vyplývá, že žalobkyně žalovanému dále sdělila, že rozhodnutím soudu v již proběhlém řízení byla žalobkyni pravomocně přiznána pohledávky na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za dobu do 9. 5. 2022. Jeho prodlení ale trvalo i po datu 9. 5. 2022 a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru denně i za následující období. Od 10. 5. 2022 do sepsání výzvy činí smluvní pokuta částku 16 153 Kč. Proto již před datem sepsání předžalobní výzvy došlo k naplnění limitu, žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze ve výši limitu.4. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru s datem podpisu žalovaného 16. 6. 2021 a datem podpisu žalobkyně 17. 6. 2021 soud kromě jiného zjistil, že mezi účastníky smlouvy byla sjednána výše úvěru 70 000 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, výše měsíčních splátek 3 861 Kč, splatnost měsíční splátky nejpozději 24 den každého měsíce, zápůjční úroková sazba 59,77 % ročně. Podle části B) smlouvy, čl. 6 6.3, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde k zesplatnění úvěru, podle čl. 6 6.5, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujících po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Podle čl. 6 6.9 souhrn výše všech ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.5. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Kladně č. j. , Anonymizováno, , právnická osoba, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že soud prvního stupně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyní částku 70 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 0000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 998 Kč a 17 848,80 Kč s 8,5 úrokem z prodlení jdoucím od 30. 9. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Co do částky 10 802 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 30. 9. 2021 do zaplacení, a co do smluvního úroku ve výši 59,77 % ročně kapitalizovaného částkou 2 574,85 Kč a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 70 000 Kč od 23. 10. 2021 do zaplacení maximálně však do dob y, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 9. 2021 dosáhne částky 222 393 Kč, soud žalobu zamítl. Z odůvodnění uvedeného rozsudku vyplývá, že soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, na základě které žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, uzavřená mezi účastníky je platná, avšak neplatnými soud shledal některá dílčí smluvní ujednání (o smluvním úroku s ohledem na jeho výši, o poplatcích za upomínací výlohy).6. Z rozsudku Krajského soudu v Praze d. j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala odvolání, a to do části zamítavého výroku s tím, že dle jejího názoru soud prvního stupně učinil nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně právně posoudil, když žalobkyni nepřiznal sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Krajský soud rozhodl tak, že odvoláním napadenou část výroku III. rozsudku prvního stupně potvrdil, v odůvodnění kromě jiného konstatoval, že výroky soudu prvního stupně, které nebyly odvoláním dotčeny, nabyly právní moci samostatně a nebyly předmětem přezkumu odvolacím soudem. Pokud jde o zbývající předmět sporu, odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně sice provedl obsáhlé dokazování listinnými důkazy, avšak z těchto bylo možné dospět i k dalším skutkovým zjištěním, než které soud prvního stupně učinil. Krajský soud poukázal na to, že soud prvního stupně nevedl dokazování k posouzení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, přestože se jedná o důvod možné absolutní neplatnosti posuzovaného právního jednání, tedy celé úvěrové smlouvy, ke které soud přihlíží i bez námitky. Uvedená pochybení soudu prvního stupně odvolací soud reparoval, vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a nakonec po provedeném doplnění dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nebyla úvěruschopnost žalovaného ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posouzena. Krajský soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, proto již v řízení před soudem prvního stupně bylo nadbytečné zabývat se případnou neplatností jednotlivých konkrétních ujednání o smluvním úrok a podobně. Po velmi obsáhlém zdůvodnění soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobkyni v daném případě svědčí z absolutně neplatné smlouvy pouze nárok na vrácení jistiny, která jí byla spolu s úrokem z prodlení již rozsudkem soudu prvního stupně pravomocně přiznána. Pokud pak odvolací soud potvrdil část zamítavého výroku soudu prvního stupně, tyto nároky žalobkyni podle hmotného práva nesvědčí, i když primárně z jiných než soudem prvního stupně uváděných důvodů.7. S ohledem na tato zjištění soud proto bez dalšího zamítl žalobou uplatněný nárok žalobkyně, když žalobkyně tento nárok znovu opřela o smlouvu, která, jak uvedeno výše, byla shledána absolutně neplatnou (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). Soud v této souvislosti ještě podává, že i kdyby k zamítnutí žalobního návrhu nedošlo z uvedených důvodů, tedy smlouva by byla platná, je otázkou, zda by žalovaný nárok žalobkyně byl shledán po