210 C 121/2025-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 81 556,80 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne 29. 1. 2024 elektronicky smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, se všemi těmito listinami se žalovaný předem seznámil. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 6. 2. 2024 a splatit jistinu úvěru nejpozději do 15. 1. 2029 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu 60 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 24,90 % p. a., hodnotou RPSN ve výši 28,34 %. Výše měsíční splátky byla ve výši 2 364 Kč. Od 15. 3. 2024 byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce. Výše poslední splátky měla odpovídat částce nesplatné jistiny úvěru a nesplacených úroků.2. Žalovaný vyčerpal úvěr dne 29. 1. 2024. Vzhledem k tomu, že se stal nekontaktním, dostal se do prodlení s úhradou měsíčních splátek. V souladu s ustanovením Všeobecných obchodních podmínek proto došlo k zesplatnění celé úvěrové pohledávky. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 20. 11. 2024 výzvu k okamžitému splacení dluhu, ve které žalovaného informovala, že v důsledku prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného požaduje žalobkyně okamžité splacení všech svých úvěrových pohledávek. Žalobkyně ve výzvě stanovila lhůtu pro zaplacení celé úvěrové pohledávky do 8. 1. 2025. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.3. Celková výše dluhu činí 81 556,8 Kč, přičemž tato částka se skládá z nesplacené části jistiny úvěru ve výši 76 372,8 Kč a úvěrových poplatků ve výši 5 184 Kč. Žalovanému byla dne 10. 1. 2025 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění ve lhůtě do 17. 1. 2025, ani na tuto předžalobní upomínku k úhradě žalovaný však nereagoval.4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zůstal zcela nečinný. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.6. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru, standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, výzvou k okamžitému splacení dluhu, Všeobecnými obchodními podmínkami, úvěrovými podmínkami, Sazebníkem, oznámením o úrokových sazbách, výpisy, předžalobní výzvou a podacím archem k předžalobní výzvě.7. Ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 1. 2024 č. , hodnota, , včetně Všeobecných obchodních podmínek zjištěno, že dne 29. 1. 2024 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 80 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 60 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 24,90 % p. a., hodnotou RPSN ve výši 28,34 %. Výše měsíční splátky byla ve výši 2 364 Kč. Od 15. 3. 2024 byl žalovaný povinen splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny úvěru vždy ke každému 15. dni kalendářního měsíce. Z předžalobní výzvy vzal soud za prokázané, že žalovaný řádně nesplácel ve smyslu svého závazku ze smlouvy – a ocitl se v prodlení. Žalobkyně žalovaného upozornila na prodlení a jelikož žalovaný zůstal nekontaktní (žalovaný netvrdil ani neprokazoval opak), zaslala mu žalovaná předžalobní výzvu, aby žalovaný veškeré dlužné částky neprodleně uhradil, pod hrozbou soudního vymáhání. Nebylo prokázáno (ani prokazováno), že by žalovaný z dluhu cokoliv zaplatil.8. Při právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo podle § 2395 – 2400 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, jak shora uvedeno a žalovanému vznikla povinnost tento úvěr řádně v souladu se sjednanými podmínkami splácet. Za situace, kdy žalovaný podle výše specifikované smlouvy, kterou se žalobcem uzavřel, neplnil, byla žaloba podána důvodně.9. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. a podle vl. nař. č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 263 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 557 Kč sestávající z částky 4 380 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle téhož ustanovení (§14b) citované vyhlášky. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal soud zástupci žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.