CS · EN DE FR brzy

210 C 207/2024-40 — Okresní soud v Kladně

ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:210.C.207.2024.1
Datum: 2025-01-08
Předmět: o zaplacení částky 20 400 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2
["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 20 400 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/19)
1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 9. 2. 2023 částku ve výši 20 400 Kč, kterou poukázal na bankovní účet označený žalovaným, číslo účtu , č. účtu, . Žalovaný se zavázal minimálně tuto částku původnímu věřiteli zaplatit, avšak neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným od původního věřitele byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 na společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, . Dne 27. 8. 2024 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Uvedená skutečnost, tedy že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, byla žalovanému řádně oznámena doporučeným dopisem.2. Vzhledem k tomu, že žalovaný částku 20 400 Kč dosud nevrátil, domáhá se jejího zaplacení žalobkyně, a to právě na základě smlouvy o postoupení pohledávky, když z této skutečnosti dovozuje svoji aktivní legitimaci.3. Žalovaný k obsahu žaloby uvedl, že firma po něm od samého počátku vymáhala částku, která se blížila k 70 000 Kč, tu žalovaný odmítl zaplatit. Domnívá se, že firma používá praktiky lichvářů a z lidí se snaží dostat mnohem větší částky, nežli na které mají nárok. Netvrdil však, že smlouvu o úvěru neuzavřel ani se žalobě nebránil tvrzením, že částku 20 400 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně nepřevzal. Rovněž žalovaný netvrdil, že by jakoukoliv částku původnímu věřiteli nebo žalobkyni uhradil.4. Ve věci byl vydán dne 12. 11. 2024 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 277714/2024 - 6, proti němu podal včas žalovaný odpor, proto soud nařídil jednání ve věci.5. Žalovaný se k nařízenému jednání se bez omluvy, ač řádně předvolán, nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).6. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že dne 9. 2. 2023 byla na účet č. , č. účtu, připsána částka 20 000 Kč pod variabilním symbolem č. , RČ, a dne 27. 4. 2023 byla na týž účet připsána částka 400 Kč pod týmž variabilním symbolem, celkem tedy bylo na citovaný účet připsáno 20 400 Kč, a to z účtu právní předchůdkyně žalobkyně, jak výše uvedeno.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni a z Oznámení ze dne 7. 9. 2024 bylo prokázáno, že žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno – doporučeným dopisem. Zároveň byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, a to částky 54 338,11 Kč do tří dnů.8. Z předžaloboní upomínky ze dne 7. 9. 2024 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání, výzva obsahuje skutkový a právní rozbor nároku.9. Na základě provedených listinných důkazů soud učinil skutkový závěr, podle něhož žalovaný a původní věřitel, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , uzavřeli dne 9. 2. 2023 smlouvu, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému částku ve výši 20 400 Kč, kterou poukázal na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal minimálně tuto částku původnímu věřiteli zaplatit, avšak neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že uvedené tvrzení žalobkyně žalovaný, který se s obsahem žaloby prokazatelně seznámil, nezpochybnil, tedy neuvedl, že částku 20 400 Kč původnímu věřiteli, případně žalobkyni již vrátil nebo vrátil alespoň její část, neměl soud důvod tomuto tvrzení žalobkyně neuvěřit. Dluh žalovaného ve výši 20 400 Kč ve vztahu k žalobkyni tak byl před soudem vzat za prokázaný. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek (která obsahovala též uvedenou konkrétní pohledávku za žalovaným) ze dne 16. 8. 2024 z původního věřitele na společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a následně postoupením téže pohledávky za žalovaným (ze dne 27. 8. 2024) na žalobkyni. Skutečnost, tedy že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, byla žalovanému řádně oznámena doporučeným dopisem.10. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Z hlediska právního zhodnocení věci soud učinil závěr, podle něhož došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného, protože mu byla poskytnuta částka 20 400 Kč, aniž by k tomu existoval jakýkoliv právní důvod. Je zřejmé, že pokud byl žalovaný ze strany původního věřitele, právní předchůdkyně žalobkyně nebo snad i žalobkyně vyzýván k mimosoudnímu plnění ve výši, pohybující se kolem 70 000 Kč, bylo činěno z titulu smlouvy, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným, ovšem smlouvy, uzavřené od samého počátku neplatně, respektive absolutně neplatně pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku– a k takové smlouvě nelze přihlížet, takové právní jednání nemá oporu v zákoně. Bylo ale prokázáno, že žalovaný od původního věřitele přijal na účet č. , č. účtu, částku 20 400 Kč, kterou dosud nevrátil, nesplatil. V tomto rozsahu se tedy bezdůvodně obohatil –v roce 2023 na úkor původního věřitele a s ohledem na následné smlouvy o postoupení pohledávek nyní na úkor žalobkyně. Jelikož bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzývala k plnění, avšak žalovaný nereagoval ani do výše 20 400 Kč, nezbývá, než aby žalovanému vydat tuto částku zpět nařídil soud.15. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a proto rozhodl, jak ve výroku uvedeno.16. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 18. 9. 2024 v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila formou předžalobní upomínky dne 7. 9. 2024, kdy odeslala žalovanému výzvu k plnění a uvedla lhůtu k plnění do 17. 9. 2024. Od následujícího dne (18. 9. 2024) až do zaplacení předmětné částky je žalovaný v prodlení s plněním.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 268 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 816 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za kvalifikovanou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.18. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce ža
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.