210 C 208/2024-26 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky ve výši 14 615 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 24. 3. 2017 uzavřena smlouva o podnikatelské zápůjčce, na základě které byla zápůjčka ve výši 10 000 Kč žalované vyplacena, žalovaná však zápůjčku včetně sjednaného poplatku za poskytnutí ve výši 4 615 Kč ve lhůtě splatnosti nevrátila. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, žalovaná nic nezaplatila ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Dne 22. 1. 2025 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána.4. Z předložené písemnosti - zobrazení elektronického dokumentu, nazvané „smlouva o podnikatelské zápůjčce“ číslo , hodnota, ve spojení s výpisem z účtu zapůjčitele a zprávou , právnická osoba, . za období 3/2017 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, poukázala dne 24. 3. 2017 na účet žalované částku 10 000 Kč.5. Vzhledem k tomu, že elektronický dokument není podepsán způsobem, jež jednoznačně ověřuje jednající osobu, má soud za to, že nelze s jistotou dospět k závěru, že smlouvu o zápůjčce uzavřel právě žalovaná a že právě ona také finanční prostředky z účtu čerpala. Smlouva o zápůjčce je přitom smlouvou reálnou, uzavřenou okamžikem poskytnutí a přijetí zápůjčky. Soud proto nemá za prokázané platné uzavření smlouvy o zápůjčce právě mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Zpráva banky však prokazuje, že částka 10 000 Kč byla poukázána na účet, jehož je žalovaná majitelem, tedy částka se dostala do její dispozice, avšak bez prokázaného právního důvodu.6. Smlouva o postoupení pohledávky prokazuje, že pohledávka, žalobkyní tvrzená ze smlouvy o zápůjčce (dle judikatury i z případného bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy označené ve smlouvě o postoupení pohledávky) byla postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím archem prokazují, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení i částky 10 000 Kč + poplatku 4 615 Kč předžalobní výzvou.7. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně cokoliv vrátila.8. Podle § 2991 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „o. z.“, nebo „ občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.10. Podle § 573 občanského zákoníku má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že její právní předchůdce uzavřel smlouvu o zápůjčce právě se žalovanou. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a své důkazní břemeno v tomto směru neunesla.13. Za daného stavu soud proto podle § 2991 odst. 1,2 o. z. uložil žalované, do jejíž dispoziční sféry byla částka 10 000 Kč vyplacena, povinnost vydat žalobkyni (na níž byla pohledávka postoupena podle § 1879 a násl. občanského zákoníku) bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Zároveň soud žalobu co do poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 615 Kč pro neplatnost sjednání této platby a contrario § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku zamítnul.14. Splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení je daná výzvou žalobkyně k zaplacení, což se s užitím domněnky doručení stalo dne 30. 10. 2019 (doručeno 22. 10. 2019 s výzvou ke splnění do 7 dnů). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, co do zbytku byl úrok pro absenci prodlení jako nedůvodný zamítnut. Výše úrokové sazby byla stanovena v souladu se žalobou, když soud nad rámec žalobního žádání nejde.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 904 Kč, přičemž tato částka představuje 36,85 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení a úspěchu žalované). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 615 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.