210 C 210/2024-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky proti žalované. Uvedla, když je mezi účastnicemi došlo dne 27. 7. 2 023 Kč od uzavření smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalo žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč na konkrétní čísla účtů, uvedené žalovanou (, č. účtu, ). Dne 7. 8. 2023 k podala žalovaná žalobkyni žádost o navýšení zápůjčky od 3 000 Kč, které byly žalované a rovněž zaslány na tento týž účet uvedeného dne prvého osmý 2023. Na základě smlouvy se žalovaná za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek v celkové výši 2 275 Kč, s tím, že jak jistina tak poplatek budou splatné dne 26. 8. 2023. Na svůj dluh však žalovaná uhradila pouhých 650 Kč, jinak ničeho. Odtud tuto částku žalobkyně započetla na částečnou úhradu smluvní pokuty. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně, kdy žalovaná vyplnila na webové stránce žalobkyni formulář, kam zadala své osobní údaje a odsouhlasila znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalován pomocí dokladů totožnosti, kdy tyto údaje žalovaná žalobkyni poskytla pomocí skenu a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby. Žalobkyně proto po žalované z titulu uvedené smlouvy žádá úhradu jistiny a poplatků v celkové výši 9 275 Kč, k tomu náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5000 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 353 Kč, určenou ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, žalobkyně, konkrétně smluvní pokutu žalované účtuje ode dne 27. 8. 2023 jakožto ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky až do dne 29. 10. 2024, kdy bylo soudu podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Smluvní pokutu v celkové výši 3 003 Kč žalobkyně snížila na částku 2 353 Kč, neboť, jak uvedeno výše, na její částečnou úhradu započetla jedinou platbu žalobkyně ve výši 650 Kč., právnická osoba, Z účasti u jednání, které soud nařídil na 22. 1. 2025, se žalobkyni omluvila, žalovaná se k jednání nedostavila, ačkoliv měla doručení řádně vykázáno a svoji nepřítomnost předem neomluvila. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě listinných důkazů.3. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 1. 8. 2024 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, výzva obsahuje skutkové i právní odůvodnění požadovaného nároku ze strany žalobkyně.4. Z podacího lístku , právnická osoba, bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně5. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, bylo vzato za prokázané, že dne 27. 7. 2023 byla z tohoto účtu odepsána částka 4 000 Kč na variabilní symbol , RČ, a dnem 4. 8. 2023 byla z téhož účtu na téže vada nad týž variabilní symbol odepsána částka 3 000 Kč.6. Ze smlouvy o zápůjčce č. , RČ, ze dne 27. 7. 2023 bylo vzato za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo u hodné uzavření smlouvy o za zápůjčky chce, jejímž předmětem byla částka 4 000 Kč s tím, že uvedenou zápůjčku žalovaná splatí nejpozději do 26. 8. 2023, a navýšenou o poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 300 Kč. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne 7. 8. 2023, uzavřeného mezi týmiž osobami, č. , RČ, , bylo vzato za prokázané, že bylo dohodnuto navýšení smlouvy o zápůjčce o 3000, s tím, že celková výše zápůjčky tak bude činit 7 000 Kč (bez poplatku). Poplatek za poskytnutí zápůjčky byl zvýšen na celkovou částku 2 275 Kč (tedy navýšen o 975 Kč). Doba splatnosti zůstala neměnná, tedy částka měla být splatná 26. 8. 2023.7. Z upomínky ze dne 2. 9. 2023, 9. 9. 2023 a 16. 9. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkového dluhu, protože vypršela splatnost zapůjčených jistin a poplatků.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne 27. 7. 2023 převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši 4 000 Kč. A následně pak dne 1. 8. 2023 částku ve výši 3 000 Kč. Dne 2. 9. 2023 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě ihned, ale marně. Distanční způsob uzavření smlouvy o zápůjčce nebyl v řízení prokázán, neboť ani z listiny označené jako „Tato smlouva o půjčce“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou skutečně došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem do termínu, tvrzeného žalobkyní. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.9. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení o uzavření dohody určitého obsahu právě s žalovanou. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.11. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. , právnická osoba, může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).14. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.15. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 7 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků, z nichž žalovaná vrátila pouze 650 Kč. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované co do částky 6 350 Kč, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 350 Kč (částka 7 000 Kč mínus vrácená čás