210 C 217/2024-51 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 13 405 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek z titulu dlužného příspěvku, placeného podle § 4 odst. 1 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník osobního vozidla tovární značky , Anonymizováno, -, Anonymizováno, v obdobích od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023, tedy po dobu 125 dnů a od 12. 1. 2023 do 24. 3. 2023, tedy po dobu 72 dnů, provozoval vozidlo zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně včas vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku, avšak bez úspěchu. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení příspěvku ve výši 8 125 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč za období od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023 a příspěvku ve výši 4 680 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč za období od 12. 1. 2023 do 24. 3. 2023 v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z každé požadované částky od 17. 3. 2021 do zaplacení.2. Účastníci byli usnesením vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k žalobě, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný minimálně v obdobích od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023 (125 dnů) a od 12. 1. 2023 do 24. 3. 2023 (72 dnů) vlastnil osobní vozidlo tovární značky , Anonymizováno, -, Anonymizováno, s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu , IBAN, , toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované. Nebyla u něj však splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvami k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne 2. 3. 2023 a ze dne 15. 6. 2023, upomínkami o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 6. 2023 a ze dne 20. 9. 2023, výzvami k zaplacení dlužné částky ze dne 3. 7. 2023, 25. 7. 2023, 15. 8. 2023, 13. 10. 2023, 3. 11. 2023 a ze dne 24. 11. 2023, dne 31. 8. 2023 a dne 12. 12. 2023 předžalobními výzvami k zaplacení příspěvků ve výši 8 125 Kč + 300 Kč a ve výši 4 680 Kč + 300 Kč, kde 300 Kč vždy představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním nároku, vždy marně.4. Z hlediska právního zhodnocení soud učinil závěr, že na danou věc je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 4, § 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla, kdy podle citovaného zákona se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Nárok žalobkyně byl shledán důvodným. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník v obdobích od 9. 9. 2022 do 11. 1. 2023 a od 12. 1. 2023 do 24. 3. 2023 provozoval předmětné vozidlo, zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila a výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení až na nepatrnou část zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 405 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.