210 C 218/2024-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 110 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 26. 11. 2012 k uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, . Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s pokynutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně další platby. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 1. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy, splatila pouze 2 890 Kč.2. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni na jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.3. Žalobkyně požaduje po žalované pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou 13 000 Kč a částkou, kterou z titulu výše označené smlouvy žalovaná uhradila, částkou 2 890 Kč. Nárokuje tak po žalované částku 10 110 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení.4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy, ač řádně předvolána, nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).5. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 2. 8. 2022 ve spojení s Všeobecnými obchodními podmínkami bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 13 000 Kč se závazkem žalované tento úvěr splatit formou 60 týdenních splátek po 398 Kč převodem na účet, uvedený původním věřitelem.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou z titulu smlouvy č. , hodnota, ze dne 26. 11. 2012 od původního věřitele, jak výše uvedeno.7. Z předžalobní upomínky vzal soud za prokázané, že žalobkyně zaslala žalované kvalifikovanou upomínku se skutkovým a právním rozborem, upomínka obsahovala výzvu žalované k mimosoudnímu plnění pod pohrůžkou soudního vymáhání dluhu. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou Smlouvou o postoupení pohledky, jak výše uvedeno.8. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byla žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná po faktickém převzetí uvedené částky vrátila právnímu předchůdci žalobkyně částku 2 890 Kč. Rozdíl mezi těmito výše uvedenými dvěma ciframi činí 10 110 Kč. K tomu žalobkyně žádá přiznat kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne 21. 1. 2014 do 27. 9. 2023, kdy došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek a zákonný rok z prodlení z částky 10 110 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.9. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 až 2400 o. z. č. 89/2012 Sb., v platném znění, která je však od samého počátku absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro nemravný úrok spolu s poplatky, kdy žalovaná uzavřela smlouvu, na jejímž základě převzala částku 13 000 Kč, avšak zavázala se splatit částku 23 800 Kč během 60 týdnů, tedy během roku a cca 8 týdnů, což odpovídá více než 40 % úroku ročně. Není pochyb o tom, že poplatky ve skutečnosti plnily funkci dalších skrytých úroků.10. Žalobkyně však po žalované požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši rozdílu jistiny (v původní výši 13 000 Kč), od které odečetla částku 2 890 Kč, kterou jako jedinou žalovaná z titulu uvedené smlouvy na úhradu zaplatila, když veškerou platbu žalované žalobkyně započítala na umoření jistiny. Soud proto žalobkyni vyhověl a uložil žalované zaplatit jí rozdíl mezi těmito výše uvedenými dvěma ciframi, tedy částku 10 110 Kč.11. K tomu žalobkyně žádá přiznat zákonný úrok z prodlení ode dne 28. 9. 2023 do zaplacení, avšak teprve den 29. 9. 2023 je dnem, kdy byla žalované zaslána výzva k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky až ode dne 10. 10. 2023, kdy se žalovaná skutečně ocitla v prodlení s plněním ve věci vydání bezdůvodného obohacení.12. Co se týče kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, byl tento nárok s odkazem na výše uvedené zamítnut, protože zákonný úrok z prodlení od 21. 1. 2014 do 27. 9. 2023 nebyl akceptován, prodlení z titulu bezdůvodného obohacení nastalo až dnem 10. 10. 2023.13. Soud ve věci rozhodl za použití § 2991 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o.z.“).14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, úspěšné žalobkyni náleží náklady řízení ve výši 2 452 Kč (soudní poplatek 1 000 Kč, 3 úkonů po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč). Jednotlivými úkony jsou: převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka. K nákladům řízení vyjma soudního poplatku soud připočetl podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.