ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:210.C.36.2025.1 Datum: 2025-04-23 Předmět: o zaplacení částky 22 947,25 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 22 947,25 Kč s příslušenstvím (["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2)
1. Žalobkyně se proti žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 22 947,25 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela dne 13. 11. 2024 se žalovanou při její podnikatelské činnosti smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve výši 10 000 Kč. Finanční prostředky byly žalované vyplaceny dne téhož dne na účet, uvedený ve smlouvě. Úvěr byl splatný formou 32 měsíčních splátek po 4 821,75 Kč počínaje dnem 13. 12. 2024 a konče dnem 13. 2. 2025.2. Žalovaná však nesplatila ani 1. splátku, proto se podle smlouvy stal úvěr splatným již dnem 29. 12. 2024 (15. kalendářním dnem do počátku prodlení). V souvislosti s porušením smlouvy se žalobkyně po žalované domáhala následujících plateb: dlužné jistiny (10 000 Kč), poplatku za poskytnutí úvěru (4 465,25 Kč), poplatku za vyhodnocení žádosti o úvěr (300 Kč), smluvní pokuty ve výši 50 % z dlužné částky – součtu dlužné jistiny a obou výše uvedených poplatků (7 382 Kč), účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním (800 Kč) a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky – součtu dlužné jistiny a obou výše uvedených poplatků - (14 765,25 Kč) od 30. 12. 2024 do zaplacení, konečně pak paušální částku 1 200 Kč dle vl. nař. č. 351/2013 Sb.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Podle předložené smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 11. 2024 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na podporu a rozvoj podnikání. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 465,25Kč, dále poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Celková částka 14 765,25Kč byla splatná za 3 měsíce po měsíčních splátkách á 4 821,75 Kč, první splátka splatná 13. 12. 2024, poslední splátka splatná 13. 2. 2025. Za odeslání jedné doporučené upomínky byl sjednán poplatek 500 Kč, za odeslání jedné sms upomínky činil poplatek 50 Kč. Ve smlouvě bylo pro případ prodlení úvěrovaného se zaplacením úvěru sjednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení a dále úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky do zaplacení. Ve smlouvě o úvěru bylo výslovně uvedeno, že žalovaný vystupuje v postavení podnikatele. Z přehledu e – mailové a SMS komunikace bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně upomínána o zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 16. 1. 2025. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by úvěr splatila, byť i jen částečně. Soud tedy vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo.5. Z potvrzení o provedení tuzemské platby soud zjistil, že dne 13. 11. 2024 byla odeslána částka ve výši 10 000 Kč na bankovní účet uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru mezi identifikačními údaji žalované. Ve zprávě pro příjemce byl odkaz na číslo úvěrové smlouvy, které se s číslem předmětné smlouvy o úvěru shoduje.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr: Žalobkyně a žalovaná (jako podnikající fyzická osoba) sjednali dne 13. 11. 2024 smlouvu o úvěru, podle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit do 13. 2. 2025 částku celkem 14 765,25 Kč formou 3 splátek po 4 821,75 Kč, splatných ke dnům 13. 12. 2024, 13. 1. 2025 a 13. 2. 2025. Svůj závazek však nesplnila, nezaplatila ani první z dohodnutých splátek, nezaplatila ani žádné další platby, sjednané ve smlouvě, jak výše uvedeno.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.9. Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.10. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Z hlediska právního vyhodnocení věci soud dospěl k závěru, podle něhož žalobkyně s žalovaným uzavřeli, každý v rámci svého podnikání, podle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, nejednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu. Žalobkyně ze smlouvy plnila, poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč na bankovní účet uvedený ve smlouvě o úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit i s poplatky, tj. v celkové výši 14 765,25 Kč do 3 měsíců od odeslání finančních prostředků žalované. Uvedené poplatky soud vyhodnotil jako úrok z úvěru. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním, měla tato skutečnost za následek zesplatnění celého dluhu žalovaného.18. Soud žalobkyni přiznal nárok na vrácení (zaplacení) jistiny ve výši 10 000 Kč, který žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy nepochybně vznikl. Vedle práva na zaplacení dlužné jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení od 1. dne prodlení až do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny soud přiznal žalobkyni od 30. 12. 2024, tedy ode dne následujícího po dni, kdy došlo k zesplatnění dluhu. Soud žalobkyni přiznal jako přiměřený i poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Ohledně dalších nároků však soud vyšel z následujícího vyhodnocení jejich povahy:19. Pokud jde o poplatek za poskytnutý úvěr, defacto úrok z úvěru, tento činil 4 465,25 Kč. Jedná se o 44,6 % z poskytnutého úvěru, který měl být splacen nejpozději do 3 měsíců. Úroková sazba 44,6 % se tedy vztahovala na pouhý 3 měsíční úvěr, což v přepočtu znamená, že roční úrok u předmětného úvěru činil okolo 175 %. Tak vysoký úrok (44,6 % na dobu 3 měsíců) je z hlediska dobrých mravů absolutně neplatný, zákony ČR takovému lichevnímu úroku nemohou poskytovat a neposkytují ochranu. Proto byl nárok žalobkyně na přiznání částky 4 465,25 Kč zamítnut.20. Co se týče smluvní po