211 C 208/2024-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 921 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., s žalovaným elektronicky za použití prostředků komunikace na dálku na webových stránkách www., Anonymizováno, .cz spolu se zasláním SMS kódu uzavřela dne 13. 3. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, která měla být splacena do 12. 4. 2023. Finanční prostředky byly žalovanému bezhotovostně poskytnuty téhož dne. Vedle jistiny ve výši 10 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil. Ještě před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím lustrací několika databází (ISIR, CEE, CRKI, EUCB) a dále na základě údajů sdělených žalovaným. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán k zaplacení dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti , právnická osoba, ., na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).3. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 10. 3. 2023 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, a to na jeho účet. Splatnost úvěru byla stanovena na 12. 4. 2023. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal zaplatit, je 21 249,77 Kč (jedná se o výši před slevou). Celkový poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 10 921 Kč (jedná se o poplatek před slevou), roční úroková sazba činí 40 % ročně. V rámci smlouvy byla sjednána i smluvní pokuta ve vši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Současně v případě prodlení se klient zavázal zaplatit vynaložené náklady. Na listinách není připojen vlastnoruční podpis žalovaného, pouze SMS kód.4. Z potvrzení o provedení transakce a zprávy banky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 13. 3. 2023 předmětnou částku ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Ze zprávy banky navíc vyplývá, že žalovaný byl majitelem a disponentem předmětného bankovního účtu č. , č. účtu, .5. Z oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně přehledu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k plnění, výzvou ze dne 21. 9. 2024 ve lhůtě 3 dnů od obdržení dopisu, odeslanou téhož dne.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZoSÚ“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.8. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.11. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.14. Žalobkyní předložená listina neobsahovala ani vlastnoruční podpis žalovaného, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.15. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to v rozsahu tvrzeném žalobkyní. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.16. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku ve výši 10 000 Kč, přičemž dosud jí či žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, neuhradil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč, kterou žalobkyně na jistině požaduje, bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 1. 10. 2024, avšak pouze v zákonné výši, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 21. 9. 2024 s určením data plnění do 3 dnů od doručení. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 25. 9. 2024, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od 1. 10. 2024. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch žalobkyně a žalova