211 C 32/2025-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 43 866,63 Kč s příslušenstvím, ta se skládá z jistiny ve výši 35 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 8 866,63 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovanou dne 15. 2. 2024 elektronicky uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč. Splatnost byla stanovena do 15. 10. 2024. Žalovaná potvrdila, že návrh o spotřebitelském úvěru přečetla. Žalovaná ničeho nezaplatila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 43 866,63 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 43 866,63 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 2. 2024 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na straně úvěrovaného pak žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 35 000 Kč, a to na její účet. Celková dlužná částka ve výši 60 114 Kč je splatná do 12 měsíců, do 15. 2. 2025. Smlouva obsahuje ujednání o úroku ve výši 113,9 % ročně a o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Smlouva neobsahuje podpis žalované.4. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že z bankovního účtu č. , č. účtu, na jméno , Jméno žalované, je ke dni 8. 9. 2022 evidována přijatá částka ve výši 0,01 Kč.5. Ze zprávy banky a výpisu z běžného účtu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na bankovní účet č. , č. účtu, částku 35 000 Kč. Ze zprávy banky navíc vyplývá, že žalovaná byla majitelkou a disponentkou předmětného bankovního účtu.6. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaná měla být informována o zesplatnění dlužné částky a vyzvána k zaplacení ihned.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přehledu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a byla vyzvána k plnění. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Výzva byla zaslána téhož dne.8. Věc byla posouzena podle právních předpisu platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.12. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru.17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.18. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.19. Žalovaná však od právní předchůdkyně žalobkyně převzala částku ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaná ničeho nezaplatila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 35 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 26. 11. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 15. 11. 2024, přičemž s určením data plnění do tří dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 20. 11. 2024, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná je tak v prodlení od 26. 11. 2024. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 487,05 Kč, přičemž tato částka představuje 59,57 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,78 % a úspěchu žalované v rozsahu 20,21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 755 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), přičemž soud vycházel ze znění advokátního tarifu do 31. 12. 2024 v případě úkonů uči