ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:211.C.37.2025.1 Datum: 2025-05-07 Předmět: o zaplacení částky 192 141,34 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86/1,2 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87/1 z. č. 257/2016 Sb."] ["postoupení pohledávky""elektronický podpis""bezdůvodné obohacení""odstoupení od smlouvy""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 192 141,34 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86/1,2 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87/1 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 192 141,34 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, .) uzavřela dne 26. 5. 2022 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, přičemž tato částka byla žalované také poskytnuta na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , a žalovaná se zavázala tento úvěr v pravidelných 106 měsíčních splátkách po 3 439 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 14,75 % ročně a s případnými poplatky splatit. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací sdělených žalovanou. Žalovaná úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas, se splátkou v dubnu 2024 byla v prodlení. Celkem zaplatila částku 78 502,96 Kč. V souladu se smlouvou následně došlo ke dni 29. 6. 2024 k zesplatnění úvěru. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně se tak domáhá jistiny ve výši 192 141,34 Kč, která se skládá z částky 187 141,34 Kč představující neuhrazený zůstatek úvěru a z částky 4 980,40 Kč představující neuhrazený úrok z úvěru, z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 820,80 Kč (z dlužné částky 18 160,94 Kč za období od 30. 6. 2024 do 1. 9. 2024), ze zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 192 141,34 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 187 160,94 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 4 980,40 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 8. 2024.2. Žalovaná uvedla, že je schopna předmětný dluh splácet ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 5. 2022 včetně všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní (, právnická osoba, .) a žalovanou byla dne 26. 5. 2022 uzavřena smlouva, kterou byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 200 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet v 106 splátkách po 3 439 Kč, pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 14,99 % ročně. Úvěr je čerpán na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . V rámci smlouvy je uvedeno číslo běžného účtu žalované , č. účtu, . V rámci bodu 8.1 písm. a) je upraveno, že závažnou skutečností, která opravňuje k okamžité splatnosti či k odstoupení od smlouvy dle bodu 8.2 je i prodlení žalované se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek. V rámci smlouvy je uveden elektronický podpis.4. Z podkladů pro soudní jednání soud zjistil, že dlužná jistina činí 187 160,94 Kč, dlužné úroky 4 980,40 Kč a dlužné úroky z prodlení 4 820,80 Kč.5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že byly zkoumání interní a externí registry. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu ve výši 27 204 Kč, z výdajů ve výši 6 000 Kč představující nájemné. Žalovaná již měla splátky ve výši 6 500 Kč, 375 Kč a 750 Kč na jiné úvěrové produkty.6. Z výpisu z běžného účtu za březen 2022 soud zjistil, že konečný zůstatek na bankovní účet žalované č. , č. účtu, činil 1 014,32 Kč.7. Z výpisu z běžného účtu za duben 2022 soud zjistil, že konečný zůstatek na bankovní účet žalované č. , č. účtu, činil 3 859,24 Kč.8. Z výpisu z běžného účtu za květen 2022 soud zjistil, že na bankovní účet žalované č. , č. účtu, byla připsána částka 200 000 Kč, a to dne 26. 5. 2022.9. Z výpisu z úvěru č. , č. účtu, za období od 26. 5. 2022 do 31. 12. 2022 soud zjistil, že výše sjednaného úvěru byla 200 000 Kč, splaceno bylo celkem 22 705 Kč.10. Z výpisu z úvěru č. , č. účtu, za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 soud zjistil, že výše sjednaného úvěru byla 200 000 Kč, splaceno bylo celkem 37 558,60 Kč.11. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 28. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaná byla upomínána k zaplacení dlužné částky.12. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 29. 6. 2024 a poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila dluh ke dni 29. 6. 2024 za splatný. Prohlášení bylo odesláno dne 2. 7. 2024.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, seznamu pohledávek a přílohy č. , hodnota, potvrzení o zaplacení kupní ceny, dohody o úplatě, vyrozumění o postoupení pohledávky a informace o zpracování osobních údajů včetně podacího lístku bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.14. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 24. 10. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění všech předmětných pohledávek před podáním samotné žaloby, a to do 8. 11. 2024.15. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, oznámení úrokových sazeb, ceníků pro soukromou klientelu, soud neučinil žádná nová skutková zjištění.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č.j. 27 Co 143/2019-13).22. Soud i s ohledem na stanovisko žalované, která se nikterak nebránila pokud jde o uzavření smlouvy, dospěl k závěru, že došlo k uzavření smlouvy. Soud se proto zabýval zkoumáním úvěruschopnosti. Soud žalobkyni při jednání poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, když soud neměl za dostatečná tvrzení a za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila. Žalobkyně na tuto výzvu nikterak nereagovala. Lze uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalované stran jejích příjmů i výdajů. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná měla další závazky, několik jejich žádostí navíc bylo odmítnuto. Současně i výpisy z bankovního účtu vykazovaly nízké zůstatky. Právní předchůdkyni žalobkyně navíc nic nebránilo získat od žalované celistvé informace a v návaznosti na to si vyžádat dokumenty k jejich prokázání jako je například potvrzení o pravidelných platbách za plyn, elektřinu, potvrzení o příjmech. So