216 C 20/2025-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 16 710 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému dne 24. 7. 2004 v hotovosti částku 40 000 Kč. Žalovaný vrátil celkem 23 290 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně dne 30. 7. 2024 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však nic nevrátil. Žalobkyně nyní požaduje částku 16 710 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 24. 7. 2005 do 27. 9. 2023 ve výši 26 506,73 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 14 % z částky 16 710 Kč od 28. 9. 2023 do 31. 12. 2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 13,75 % z částky 16 710 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 a zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí z částky 16 710 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 17. 3. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.5. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 19. 7. 2004 předala žalovanému na základě jeho žádosti v hotovosti částku 40 000 Kč, bylo dohodnuto, že částka spolu s dalšími platbami bude vrácena v týdenních splátkách, přičemž poslední bude splacena dne 23. 7. 2005 (důkaz: smlouva o půjčce). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písmeně informován a současně byl vyzván k zaplacení dlužné částky (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, podací lístek ze dne 27. 10. 2023). Žalovaný byl pod hrozbou žaloby vyzván k úhradě dluhu do 14. 8. 2024 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 30. 7. 2024, podací lístek ze dne 31. 7. 2024).6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).7. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů8. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil o částku 16 710 Kč, když od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 40 000 Kč, přičemž jí či žalobkyni dosud vrátil pouze 23 290 Kč. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil více. Soud tedy vycházel z toho, že žalovaný vrátil jen 23 290 Kč. Žalovaný je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 16 710 Kč, žalobkyni vrátit. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl také nárok na úrok z prodlení podle § 517 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud vyšel z toho, že ze smlouvy o půjčce si byl žalovaný jednoznačně vědom, že částku má vrátit do 23. 7. 2005, pokud tak neučinil je od následujícího dne v prodlení. Úrok z prodlení byl za dobu od 24. 7. 2005 do 27. 9. 2023 určen v kapitalizované výši 26 506,73 Kč a následně procentní sazbou, tak jak bylo stanoveno v žalobě.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 710 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.12. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.