216 C 34/2025-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 16 592 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyn쓨), a žalovanou byla dne 30. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 507 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek 1 328 Kč do 30. 1. 2024, celkem měla žalovaná uhradit částku 18 592 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla údaje týkající se jejích poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, poslední splátku zaplatila dne 28. 4. 2023, celkem žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 7 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne 14. 10. 2024 s účinností k 25. 10. 2024. Žalovaná byla pod hrozbou žaloby marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalované požaduje dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 6 534,87 Kč, úrok ve výši 219,76 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 800 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 880,23 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 157,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaný úrok od 31. 1. 2024 do 1. 9. 2024 ve výši 481,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 31. 1. 2024 do 1. 9. 2024 ve výši 935,6 Kč, úrok ve výši 8 % z částky 6 534,87 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 6 754,63 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení,2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k jednání, přestože byla řádně předvolána, se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč s tím, že tuto částku zaplatí ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že je zaměstnána u zaměstnavatele , jméno FO, , příjem má ve výši 25 000 Kč měsíčně. Další příjem žalované je z rodičovského příspěvku ve výši 8 000 Kč. Výdaje má žalovaná na bydlení ve výši 5 400 Kč, 15 000 Kč na jiné nezbytné náklady a 700 Kč na splátky jiných úvěrů. Žalovaná je svobodná a má vyživovací povinnost k jednomu nezletilému dítěti. Žalovaná má základní vzdělání a žije v nájmu. Žalovaná má dluh u společnosti , Anonymizováno, s tím, že zbývá doplatit 2 000 Kč.5. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 11. 2022 včetně přílohy – předpisu splátek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dohodu, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalované zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok 507 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 385 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 1 800 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet po 1 328 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni celkem 18 592 Kč, z toho náklady úvěru činily 8 592 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 14 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky.6. Z hotovostního inkasa soud zjistil, že žalovaná v období od 1. 12. 2022 do 28. 4. 2023 uhradila celkem 7 000 Kč.7. Z pracovní smlouvy žalované a potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatele , jméno FO, jako pomocná dělnice. Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou. Příjem žalované byl za posledních 12 měsíců ve výši 300 000 Kč. Z výpisů z bankovního účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná má příjem z rodičovského příspěvku. Žalovaná měla výdaje na sázky. Zůstatek na účtu byl debetní. Výpisy z bankovního účtu jsou částečně začerněné, nebylo zjištěno, zda žalobkyní nebo žalovanou. Z úřední činnosti je soudu známo, že jsou proti žalované vedeny tři exekuční řízení, kde žalovaná vystupuje v pozici povinného, exekuce nařízeny v letech 2023-2024.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalovaná byla písemně informována o postoupení pohledávky na žalobkyni9. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 1. 2025 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla pod hrozbou žaloby upomínána k úhradě dluhu do 8. 2. 2025.10. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně dohodu, na základě které jí byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatků a úroku vrátit formou 14 měsíčních splátek. Žalovaná celkem vrátila 7 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla pod hrozbou žaloby upomínána k úhradě dluhu.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.12. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 SpÚ úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. s tím, že závazek vznikl v okamžiku, kdy byly peníze žalované předány (tj. při podpisu smlouvy) Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle o. z. aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.18. Z § 86 odst. 1 SpÚ