216 C 47/2025-50 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 330,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 13 404,71 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 33 553,03 Kč, úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky 16 330,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 16 330,61 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 14. 6. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. 506302017, na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal půjčku ve výši 28 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit spolu s úrokem ve výši 19,98 % ročně (kapitalizovaným na částku 3 575 Kč), administrativním poplatkem ve výši 5 320 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 14 513 Kč v 60 týdenních splátkách po 857 Kč. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo 8. 8. 2013 právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky. Žalovaný uhradil na smlouvu celkem 21 425 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že na jistinu bylo započteno 11 669,39 Kč (28 000 – 16 330,61), nadále na uhrazení jistiny žalobkyně žádá zaplacení 16 330,61 Kč. Za splacený měla žalobkyně úrok ve výši 3 575 Kč, který již uhradit nežádala, nežádala zaplatit ani poplatek za administraci a za hotovostní inkaso. Požadovala však zaplacení úroků ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky ze smlouvy (tj. 9. 8. 2013), a to do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši 33 553,03 Kč a následně od 28. 9. 2023 procentní sazbou. , právnická osoba, žádala úrok z prodlení ode dne uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od 14. 12. 2012. Do 27. 9. 2023 v kapitalizované výši a následně procentní sazbou. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť na základě žalobních tvrzení nebylo možné uzavřít na oprávněnost nároku žalobkyně v celém rozsahu. Ve věci bylo nařízeno jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil.3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi , právnická osoba, a žalovaným dne 14. 6. 2012 a smluvních podmínek bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce na 28 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 23 408 Kč v 60 týdenních splátkách po 857 Kč. Poplatek se skládá z částky 3 575 Kč jako úroku, z částky 5 320 Kč za administrativní činnost a z částky 14 513 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný potvrdil převzetí půjčky v hotovosti. V čl. 3 smluvních podmínek bylo sjednáno, že pokud dojde k prodloužení doby trvání smlouvy (dle čl. 20 i tím, že je dlužník v prodlení se zaplacením), nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena.4. Ze smlouvy o postoupení a oznámení postupníka o postoupení bylo prokázáno, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy k zaplacení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínala.5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. 12. 2013.6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníku věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).8. Po právní stránce byla věc hodnocena tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla půjčku ve výši 28 000 Kč. Dohodnuty byly úroky ve výši 3 575 Kč s tím, že v případě prodlení s plněním další úroky nenabíhají. Dluh měl být splacen v 60 týdenních splátkách. Žalobkyni byla přiznána požadovaná jistina dluhu ve výši 16 330,61 Kč, když žalovaný neprokázal zaplacení této částky.9. Žalovaný byl v prodlení se zaplacením jednotlivých splátek ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých splátek. Žalobkyně žádala úroky z prodlení ve výši 7,5 % z částky 16 330,61 Kč od 14. 12. 2012 do 27. 9. 2023 ve výši 13 404,71 Kč. Po přepočtení ale tato částka činí pouze 12 113,73 Kč, soud tedy žalobě co do této částky vyhověl a ve zbylé výši 1 290,98 Kč žalobu zamítl. Od 28. 9. 2023 byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení v zákonné procentní výši. Aktivní legitimace žalobkyně je dána postoupením pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni.10. Zamítnuty byly úroky z jistiny ode dne po uplynutí doby pro zaplacení půjčky i pro dobu po postoupení pohledávky, neboť ve smluvních podmínkách bylo dohodnuto, že po uplynutí doby, na kterou je smlouva sjednána (60 týdnů), nebude půjčka dále úročena. Žalobkyni tak na další úroky nárok nevznikl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Ačkoliv se obecně příslušenství pohledávky při stanovení úspěchu či neúspěchu ve věci nezohledňuje, nemohl soud z tohoto pravidla vyjít, když i u rozhodování o náhradě nákladů řízení je třeba vycházet z celkového kontextu věci. Předmětem řízení byla jednak jistiny půjčky, ale podstatnou součástí nároku byl úrok požadovaný po uplynutí sjednané doby trvání smlouvy. Nejedná se o zákonné příslušenství pohledávky, jako jsou zákonné úroky z prodlení. Naopak v tomto řízení se jedná o zásadní část řízení. Soud tak má za to, že (ne)úspěch v této části řízení musí být zohledněn i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Soud tak vyšel z toho, že oba účastníci byli úspěšní zhruba stejně, soud proto nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z nich.