216 C 59/2025-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 22 369,61 Kč z titulu s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 25. 10. 2023 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 17. 4. 2025 včetně poplatku ve výši 109,8 Kč za službu „Klidné spaní“, poplatku ve výši 165 Kč za službu „Presto“, poplatku za informační servis ve výši 28,8 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a smluvního úroku ve výši 0,983 % denně. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby (www.flexifin.cz), kde žalovaný požádal o úvěr, uvedl svoje osobní údaje a žalobkyně ověřila totožnost žalovaného přes společnost, které žalovaný zpřístupnil svoji bankovní identitu. Poté žalobkyně zaslala žalovanému požadovanou částku na jím uvedený bankovní účet. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vyhodnotila údaje poskytnuté žalovaným a provedla lustraci žalovaného v rejstřících. Žalovaný však žalobkyni nic nevrátil a dostal se tak se svým závazkem do prodlení, proto žalobkyně písemně žalovaného vyzývala k úhradě. Žalovaný však ani přes upomínky závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 199 Kč, poplatku za Presto službu ve výši 165 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 109,8 Kč, poplatku za službu informační SMS servis ve výši 28,8 Kč, smluvního úroku ve výši 11 643,86 Kč, smluvní pokuty ve výši 223,15 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 10 502,6 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č., hodnota, “ ze dne 25. 10. 2023, předpisu splátek, informace pro spotřebitele, údajů o poskytovateli a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně si sjednala s žalovaným dohodu, dle které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 36 800 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla stanovena na 17. 4. 2025. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatky a úrokem. Úroková sazba byla 0,933 % denně, poplatek za vyplacení úvěru byl 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu Klidné spaní byl 109,8 Kč, poplatek za službu informační SMS servis byl výši 28,8 Kč a poplatek za službu „Presto“ byl 165 Kč. RPSN byla sjednána ve výši 1 850,62 %. Žalovaný měl denně zaplatit 104,1 Kč. V rámci všeobecných obchodních podmínek byla sjednána i smluvní pokuta ve vši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Na listinách není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených žalovanému bylo zjištěno, že dne 25. 10. 2023 byla žalovanému žalobkyní poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč na bankovní účet č., č. účtu, . Ze zprávy banky ze dne 21. 5. 2025 bylo zjištěno, že ke dni 25. 10. 2023 byl jako majitel bankovního účtu č., č. účtu, veden žalovaný.7. Z autorizace ověření totožnosti a výpisu BankID bylo zjištěno, že totožnost žalovaného měla být ověřena prostřednictvím BankID.8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že v rámci domácnosti žalovaného jsou dva pracující členi. Pravidelné výdaje na půjčky činí 3 000 Kč, výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou ve výši 1 500 Kč, zbytné výdaje jsou pak ve výši 2 400 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 29 665 Kč a výše čistého příjmu uvedená spotřebitelem je 18 000 Kč. Rezerva pro výdaje je 500 Kč, vypočítané minimální výdaje jsou 4 705 Kč, výše disponibilního příjmu je 11 000 Kč.9. Z identifikovaných příjmů bylo zjištěno, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 29 665 Kč.10. Z výzvy ze dne 18. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a zároveň mu bylo oznámeno vypovězení smlouvy z důvodu porušování smluvních podmínek.11. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 3. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky do tří dnů.12. Z ostatních listinných důkazů (obecné principy posuzování a filosofie společnosti) soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění k datu právního jednání.14. Podle § 2395 o. z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.16. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.17. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.18. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2, se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 25. 10. 2023. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlo