216 C 77/2025-69 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 25 729,65 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 3. 7. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku 11 500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 14. 12. 2025 včetně poplatku za službu „Klidné spaní ve výši 106,14 Kč, poplatku ve výši 165 Kč za službu „Presto“, poplatku za informační SMS servis ve výši 27,84 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částka a úroku ve výši 0,983 % denně. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby (www.flexifin.cz), kde žalovaný požádal o úvěr, uvedl svoje osobní údaje a žalobkyně ověřila totožnost žalovaného přes společnost, které žalovaný zpřístupnil svoji bankovní identitu. Poté žalobkyně zaslala žalovanému požadovanou částku na jím uvedený bankovní účet. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vyhodnotila údaje poskytnuté žalovaným a provedla lustraci žalovaného v rejstřících. Žalovaný však nic neuhradil a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Žalovaný závazek neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 11 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 228,85 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 106,14 Kč, poplatku za Presto službu ve výši 165 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 27,84 Kč, smluvního úroku ve výši 13 495,73 Kč, smluvní pokuty ve výši 206,09 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 12 027,83 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č., hodnota, “ ze dne 3. 7.2024, předpisu splátek, informace pro spotřebitele, údajů o poskytovateli, všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně si sjednala s žalovaným dohodu, dle které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 58 000 Kč, a to na bankovní účet č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla stanovena na 14. 12.2025. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatky a úrokem. Úroková sazba byla 0,933 % denně, poplatek za vyplacení úvěru byl 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu Klidné spaní byl 106,14 Kč, poplatek za službu informační SMS servis byl výši 27,84 Kč a poplatek za službu „Presto“ byl 165 Kč. RPSN byla sjednána ve výši 1 813,34 %. Žalovaný měl denně zaplatit 119,05 Kč. V rámci všeobecných obchodních podmínek byla sjednána i smluvní pokuta ve vši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Na listinách není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených žalovanému bylo zjištěno, že dne 3. 7. 2024 byla žalovanému žalobkyní poskytnuta částka ve výši 11 500 Kč na bankovní účet č., č. účtu, . Ze zprávy banky ze dne 30. 5. 2025 bylo zjištěno, že ke dni 3. 7. 2024 byl jako majitel bankovního účtu č., č. účtu, veden žalovaný.7. Z autorizace ověření totožnosti a fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že totožnost žalovaného měla být ověřena prostřednictvím kontroly občanského průkazu žalovaného.8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že v rámci domácnosti žalovaného jsou tři pracující členi. Pravidelné výdaje na půjčky činí 7 500 Kč, výdaje na bydlení činí 5 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou 0 Kč, zbytné výdaje jsou pak ve výši 4 000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 40 949 Kč a výše čistého příjmu uvedená spotřebitelem je 27 000 Kč. Rezerva pro výdaje je 500 Kč, vypočítané minimální výdaje jsou 8 686,666 Kč, výše disponibilního příjmu je 17 300 Kč.9. Z identifikovaných příjmů bylo zjištěno, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 40 949 Kč.10. Z výzvy ze dne 1. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a zároveň mu bylo oznámeno vypovězení smlouvy z důvodu porušování smluvních podmínek.11. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky do tří dnů.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění k datu právního jednání.13. Podle § 2395 o. z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.15. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.16. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.17. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2, se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.18. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 3. 7. 2024. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. pak vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem pouč