217 C 36/2025-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky ve výši , částka, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, v souvislosti s tím, společnost , právnická osoba, vyplatila žalovanému převodem na jeho účet částku , částka, , kterou však žalovaný této společnosti a ani později žalobkyni, na níž byla pohledávka na zaplacení této částky postoupena, nevrátil. Na úkor žalobkyně se proto obohatil o částku , částka, . Žalobkyně jej vyzvala k vrácení peněz dopisem odeslaným dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.3. Ve věci bylo podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), rozhodnuto na základě listin založených ve spise, když žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaný k výzvě soudu žádné námitky nesdělil, soud tedy v souladu s daným poučením vyšel z toho, že také souhlasí.4. Soud v řízení prokázal následující.: Potvrzením o provedené platbě ve spojení se zprávou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že na běžný účet žalovaného bylo dne , datum, vyplaceno , částka, z účtu společnosti , právnická osoba, Z písemnosti, která je zobrazením elektronického dokumentu s názvem „smlouva o spotřebitelském úvěru “ bylo prokázáno, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla prostřednictvím prostředků elektronické komunikace vedena jednání o uzavření smlouvy o úvěru ve výši , částka, , s žádostí o poskytnutí úvěru dne , datum, . Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně spolu s poštovním podacím lístkem prokazují, že pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným ve výši , částka, byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn, včetně oznámení nového platebního místa a výzvy k zaplacení. Z výzvy k zaplacení dluhu datované dne , datum, a poštovního podacího lístku bylo dále prokázáno, že výzva k zaplacení částky byla žalovanému odeslána dne , datum, na adresu jeho trvalého pobytu. Žalovaný v řízení netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by z vyplacené a přijaté částky , částka, žalobkyni, či její právní předchůdkyni cokoliv vrátil.5. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.6. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Je-li smlouva o úvěru podle § 87 z.s.u neplatná, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. V souzeném případě bylo z listiny zachycující obsah smlouvy o úvěru ve spojení s potvrzení o provedení platby a zprávou banky o majiteli účtu, kam byly peníze poukázány, prokázáno, že z důvodu jednání o smlouvě o úvěru společnost , právnická osoba, vyplatila žalovanému převodem na jeho účet dne , datum, částku , částka, , přičemž žalovaný v řízení ani netvrdil, že cokoliv z této částky žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdce zaplatil. Soud proto podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni, na níž byla pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku (dle ustálené judikatury smlouvou o postoupení pohledávky přechází na postupníka také pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení při neplatně sjednané smlouvě, úmyslem postupitele a postupníka tak bylo postoupit pohledávku ze smlouvy o úvěru, eventuelně při neplatnosti smlouvy z bezdůvodného obohacení) bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Dluh z bezdůvodného obohacení byl splatný k výzvě věřitele, k čemuž výzvou danou k poštovní přepravě , datum, . Zcela jistě tak částka byla splatná dne , datum, . (srovnej § 573 občanského zákoníku).10. Protože žalovaný v době splatnosti bezdůvodné obohacení nezaplatil, dostal se do prodlení a je podle § 1968 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu se žalobním žádáním zaplatit úrok z prodlení ve výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .