ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:218.C.33.2025.1 Datum: 2025-04-29 Předmět: o zaplacení částky 41 855,99 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z ["postoupení pohledávky""smlouva pracovní""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 41 855,99 Kč s příslušenstvím (["§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 S)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru ve výši , částka, . Na základě této smlouvy žalovaný převzal finanční hotovost ve výši , částka, , což stvrdil svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši , částka, a dále částku , částka, za poskytnutí úvěru, částku , částka, za administrativní činnost a částku , částka, za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště. Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky připadala na den , datum, . Žalovaný zaplatil pouze částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil původní věřitel celou pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný o zaplacení marně upomínán předžalobní upomínkou ze dne , datum, .2. Usnesením zdejšího soudu č. j. 218 C 33/2025-33 ze dne 24. 3. 2025 byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů týkajících se odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v písemném doplnění žaloby ze dne , datum, s odkazem na příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvedla, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a zjištěné informace byly zaznamenány do žádosti o úvěr ze dne , datum, a ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami. Dále původní věřitel nahlížel do veřejných registrů. Současně žalobkyně po provedení kontrolního výpočtu smluvní pokuty a kapitalizovaných úroků z prodlení vzala žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši , částka, , co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, . Soud v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok II.).3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů, a to žádosti o úvěr ze dne , datum, , smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a předžalobní upomínky ze dne , datum, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne , datum, právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku , částka, , a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši , částka, , tj. celkem se zavázal zaplatit , částka, . Dlužná částka měla být splacena v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný podle přehledu transakcí uhradil pouze čtyři splátky po , částka, , tj. celkem , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. K doložení tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, předložila žalobkyně žádost o úvěr ze dne , datum, . Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě a svým poměrům formou vyplněného dotazníku uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, nemá vyživované děti. Žalovaný dále uvedl, že má měsíční mzdu ve výši , částka, . Výdaje na bydlení byly vyčísleny částkou , částka, , náklady na jídlo, dopravu a osobní náklady částkou , částka, měsíčně. Jiné výdaje žalovaný neuváděl. Podle pracovní smlouvy a výplatních lístků žalovaný pracoval jako skladový manipulant, čistá mzda za srpen 2022 činila , částka, , za září 2022 činila , částka, a za říjen , částka, . Žádné další doklady k doložení tvrzených výdajů předloženy nebyly.5. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru písemně uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je neplatná, neboť byla uzavřena i přesto, že v době jejího uzavření nebyly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitel sice zjišťoval sociální poměry žalovaného formou vyplnění žádosti o úvěr, k žádosti o úvěr však nebyly připojeny žádné doklady o výdajích žalovaného (zejm. výpisy z běžného účtu) a nelze tedy ověřit, zda poměry žalovaného byly skutečně takové, jak uváděl (zvláště když výdaje žalovaného na bydlení i osobní spotřebu jsou nepřiměřeně nízké v porovnání s obvyklými výdaji). Za tohoto stavu nelze ověřit, zda přezkoumání poměrů žalovaného nebylo pouze formální. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil dostatečně pečlivě a objektivně schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k výše uvedenému proto soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný od původního věřitele převzal částku ve výši , částka, , uhradil pouze , částka, , ke dni podání žaloby tudíž žalovaný žalobkyni dlužil na jistině částku , částka, , která byla žalobkyni přiznána. Z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (výrok I.). Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok III.).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, neboť úspěšnější ve věci byl žalovaný, kterému však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.