220 C 23/2025-33 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 13 210 Kč z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 14. 7. 2022 do 23. 1. 2023 provozoval vozidlo , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvku ve výši 12 610 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 600 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 6 890 Kč od 28. 2. 2023 do zaplacení a z částky 5 720 Kč od 21. 6. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaný v období od 14. 7. 2022 do 23. 1. 2023 vlastnil vozidlo Volkswagen Passat, reg. zn. , SPZ, , se zdvihovým objemem válců motoru 1 968 cm3, toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: údaje o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 6 890 Kč k období od 14. 7. 2022 do 27. 10. 2023 přípisem ze dne 14. 12. 2022, tento přípis byl předán k poštovní přepravě téhož dne (důkaz: výzva k úhradě ze dne 14. 12. 2022; sledování zásilky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 5 720 Kč k období od 28. 10. 2022 do 23. 1. 2023 přípisem ze dne 6. 4. 2023, tento přípis byl předán k poštovní přepravě téhož dne (důkaz: výzva k úhradě ze dne 6. 4. 2023; sledování zásilky). Žalovaný dluh neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby dne 17. 4. 2023 a 8. 8. 2023 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 17. 4. 2023 a 8. 8. 2023; podací arch 17. 4. 2023 a 8. 8. 2023).5. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Rumunské republiky, zabýval se soud nejprve posouzením své pravomoci a použitelného právního řádu. S ohledem na evropský prvek je třeba aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Žalovaného poslední známé bydliště bylo na území České republiky, a proto je třeba postupovat podle čl. 62 ve spojení s rozsudkem ze dne 17. 11. 2011 ve věci , Anonymizováno, . v. , jméno FO, věc C-327/102 a s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.05.2011, č.j.: 33 Cdo 2485/2008 a vycházet z bydliště, které bylo na území České republiky. Žalovaná věc není spotřebitelskou smlouvou ve smyslu čl. 17, příslušnost nebyla založena ani podle čl. 25 či 26, české soudy jsou tak příslušné podle čl. 4 Nařízení Brusel I. bis. dle bydliště žalovaného. S ohledem na evropský prvek v řízení je třeba při zjištění rozhodného práva postupovat dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Závazek stran je založen zákonem a typově se blíží obsahu pojistné smlouvy. Rozhodné právo je tak určeno při absenci dohody dle čl. 7 Nařízení Řím I. dle místa pojistného rizika. Ve věci bude tedy postupováno dle českého právního řádu.6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla.7. Podle ust. § 4 zákona o odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“)8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník od 14. 7. 2022 do 23. 1. 2023 provozoval předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.10. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala do 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení, žalobkyně požadovala zákonný úrok od 28. 2. 2023, resp. od 21. 6. 2023.11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 210 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo za