224 C 30/2025-37 — Okresní soud v Kladně

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 60 000 Kč od 30. 10. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 739,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.Odůvodnění:1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 77 457,25 Kč s příslušenstvím, ta se skládá z jistiny ve výši 60 000 Kč, ze smluvního úroku ve výši 17 457,25 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným dne 4.3.2024 elektronicky uzavřela smlouvu o úvěru, na základě, které poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Splatnost byla stanovena do 4. 9. 2024. Žalovaný potvrdil, že návrh o spotřebitelském úvěru přečetl. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to tvrzeními žalovaného o příjmech a výdajích, lustracemi z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, SOLUS, BRKI a NRKI. Žalovaný ničeho nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 7725 442 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 77 457,25 Kč od 5.9. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4.3.2024 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na straně úvěrovaného pak žalovaný. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 60 000 Kč, a to na jeho účet. Celková dlužná částka spotřebitelského úvěru ve výši 100 852,56 Kč je splatná do 12 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků. Smlouva obsahuje ujednání o poplatku ve výši 40 852,56 Kč a o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Smlouva neobsahuje podpis žalovaného.4. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že z bankovního účtu č. , č. účtu, na jméno , Jméno žalovaného, je ke dni 4.3.2024 evidována přijatá částka ve výši 0,01 Kč.5. Ze zpráv banky a výpisů běžného účtu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, dne 4.3.2024 částku 60 000 Kč. Ze zprávy banky navíc vyplývá, že žalovaný byl majitelem a disponentem předmětného bankovního účtu.6. Z předžalobní upomínky ze dne 4.9.2024 soud zjistil, že žalovaný měl být informován o zesplatnění dlužné částky a vyzván k zaplacení ihned.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přehledu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a byl vyzván k plnění. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19.10.2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Výzva byla zaslána téhož dne.8. Věc byla posouzena podle právních předpisu platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.12. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.17. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický.18. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva ve znění dodatků mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.19. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 60 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 30. 10. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 19. 10. 2024, přičemž s určením data plnění do tří dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 23. 10. 2024, po uplynutí lhůty k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je tak v prodlení od 30. 10. 2024. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160