ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:227.C.62.2025.1 Datum: 2025-06-23 Předmět: o zaplacení částky 16 926 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 122 z. č. 257/2016 Sb."] ["neplatnost právního jednání""smlouva o zápůjčce""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 16 926 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 122 z. č. 25)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 16 926 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 13. 6. 2024 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí , Anonymizováno, zápůjčky. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na webových stránkách www., Anonymizováno, ., které jsou provozovány společností , právnická osoba, Mezi společností provozující tyto webové stránky a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spolupráci. Žalobkyně se podle smlouvy o zápůjčce zavázala poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč, žalovanému však poskytla jen 23 307,40 Kč, přičemž tento rozdíl odpovídá provizi zprostředkovatele, tj. společnosti , právnická osoba, Částka byla žalovanému poskytnuta dne 13. 6. 2024 na bankovní účet č., č. účtu, . Ve smlouvě o zápůjčce byl dále sjednán smluvní úrok ve výši 60 % ročně. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkem 33 852 Kč v měsíčních splátkách po 2 821 Kč, a to do 12 měsíců. Pro případ prodlení byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný zaplatil celkem 16 926 Kč, zbývající část neuhradil, proto žalobkyně ke dni 13. 2. 2025 úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného písemně informovala. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 16 926 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, nic však neuhradil. Žalobkyně proto nyní požaduje částku 16 926 Kč, smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z částky 16 926 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení a úrok ve výši 60 % ročně z částky 16 926 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný podáním doručeným soudu dne 23. 6. 2025 sdělil, že částku hodlá splatit a požádal o splátkový kalendář. Ke svému podání nepřipojil žádné listiny či jiné důkazní prostředky.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 6. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez včasné a důvodné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud učinil v dané věci následující skutková zjištění.5. Z listiny nazvané jako „Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, “ ze dne 13. 6. 2024 ve spojení s listinou nazvanou jako „Smlouva o spolupráci“ bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu, dle které žalobkyně jako věřitelka poskytla žalovanému jako dlužníkovi částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 60 % ročně, a to v měsíčních splátkách po 2 821 Kč do 12 měsíců. Za poskytnutí zápůjčky náležela žalobkyni jednorázová platba 1 692,6 Kč jako odměna za zprostředkování. Pro případ prodlení byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Dohoda byla uzavřena v elektronické podobě a nebyla žalovaným nikterak podepsána.6. Z potvrzení o platbě ze dne 13. 6. 2024 bylo zjištěno, že z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, byla poukázána částka 25 000 Kč na bankovní účet , č. účtu, . Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 13. 6. 2024 byla z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, poukázána částka 23 307,4 Kč, a to na bankovní účet č., č. účtu, .7. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem 16 926 Kč. Poslední platba byla provedena dne 10. 1. 2025.8. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 50 516 Kč. Žalovaný splácel splátky jiných úvěrů. Konečný zůstatek na účtu byl 0 Kč.9. Z předžalobní upomínky ze dne 24. 2. 2025 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby vyzýván k úhradě dluhu do 10 pracovních dnů od doručení výzvy.10. Z informace o žalovaném, zprávy zprostředkovatele a fotografie občanského průkazu žalovaného soud neučinil žádné pro věc podstatné skutkové zjištění.11. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně měla prostřednictvím zprostředkovatele poskytnout žalovanému částku 25 000 Kč, žalovanému však bezhotovostně poskytla jen 23 307,40 Kč. Zbývající částka byla započtena na provizi za zprostředkování. Žalovaný vrátil žalobkyni 16 926 Kč. Žalobkyně dne 24. 2. 2025 upomínala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky.12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „SpÚ“) ve znění k datu právního jednání.13. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1 SpÚ se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele. Podle bodu 3 téhož ustanovení se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru.16. Podle § 3 odst. 1 písm. e) SpÚ se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel zprostředkovává spotřebitelský úvěr.17. Podle § 86 SpÚ odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 SpÚ odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Podle § 75 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 SpÚ, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.20. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen „SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele poso