228 C 47/2025-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 13 597 Kč z titulu dlužného pojistného ve výši 13 587 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo komplexní rizikové životní pojištění z pojistným za pojistné období ve výši 27 096 Kč. Žalovaný pojistné dle smlouvy nehradil v plné výši, přičemž za období od 1. 1. 2024 do 28. 6. 2024 mu vznikl dluh ve výši žalované částky a dále mu vznikl dluh za odeslanou upomínku dle ceníku. Tento dluh žalovaný neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 13 397 Kč od 29. 6. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě listinných důkazů.4. Dle Pojistné smlouvy Rizikové pojištění Bel Mondo č. , hodnota, došlo mezi žalobkyní a žalovaným dne 24. 8. 2023 k uzavření smlouvy o životním pojištění. Počátek pojištění byl sjednán na 1. 10. 2023, měsíční výše pojistného byla sjednána částkou 2 258 Kč. O úhradu dlužné částky byl žalovaný dle upomínky upomínán dne 12. 3. 2024, kdy dluh činil 4 636 Kč, lhůta mu byla stanovena do 28. 6. 2024. Dle sdělení žalobkyně ze dne 12. 7. 2024 pak došlo k zániku pojištění ke dni 29. 6. 2024, nedoplatek na pojistném činí 13 397 Kč. Dále byl žalobkyní upomínán dne 12. 9. 2024. Předžalobní výzva do datové schránky pak byla žalovanému zaslána dne 11. 3. 2025, další je datována dnem 28. 3. 2025, ta dle podacího lístku byla podána na poště téhož dne. V obou případech je k jistině již připočtena částka ve výši 200 Kč.5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání účastníků.6. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.7. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.8. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z. jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu platně uzavřeli pojistnou smlouvu a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu pojistného za dobu trvání této smlouvy, tedy i za období, kdy žalovaný nehradil, tj. od 1. 1. 2024 do 28. 6. 2024, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný svůj dluh z tohoto závazku uhradil, ostatně žalovaný ani netvrdil, že by uhradil více, tedy za delší období, než jak uvádí žalobkyně. Poměrná část nezaplaceného pojistného za pojistné období činí žalovaný nárok. Jako důvodný shledal soud i nárok na uhrazení paušální částky za odeslání upomínky plynoucí z ceníku poplatku (soudu již znám z jeho činnosti). Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala se splatností jednotlivých plateb pojistného, žalobkyně ale požadovala zákonný úrok z prodlení až od 29. 6. 2024, kdy došlo k zániku pojištění.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 13 597 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.