233 C 23/2024-87 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 4. 3. 2025 domáhala vůči žalované zaplacení 14 223 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 24. 3. 2024 úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetové stránky www.kamali.cz. K podpisu smlouvy došlo SMS kódem, který byl zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, v žádosti o úvěr. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč a úrokem, který byl účtován pevnou částkou ve výši 490 Kč společně se splátkami č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Úvěr byl sjednán na dobu 24 měsíců. Žalovaná se dále zavázala hradit poplatek ve výši 99 Kč za tzv. bezpečnou splátku a 49 Kč za SMS servis. Žalobkyně požaduje rovněž poplatek za korunový odklad splatnosti, a to ve výši 990 Kč s tím, že žalovaná tohoto odkladu využila celkem 2x. Vedle toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč (3x 500 Kč) za prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky a účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč (3x 300 Kč a 130 Kč). Žalovaná na úhradu dluhu zaplatila celkem 3 955 Kč. Ničeho dalšího na úhradu dluhu již nezaplatila, žalobkyně proto dluh ke dni 15. 11. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě zbývajícího dluhu.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní, neboť se nedostavila ani k jednání, k němuž byla předvolána.3. Soud dospěl po provedeném dokazování zjistil tento skutkový stav.4. Z úvěrové smlouvy vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informačního memoranda o zpracování osobních údajů a sazebníku soud zjistil že dne 24. 3. 2024 byla vypracována úvěrová smlouva a byla opatřena SMS kódem namísto podpisu.5. Z karty klienta a posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně lustrovala předchozí poskytnuté úvěry žalované a žalovaná uvedla některé skutečnosti o svých osobních a majetkových poměrech.6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy, zprávy České spořitelny, a.s. a výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že dne 24. 3. 2024 byla na účet žalované odeslána částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni 3 955 Kč.7. Z výzev před zahájením vymáhání celého úvěru vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.8. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.9. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména o uzavření dohody určitého obsahu právě s žalovanou. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.11. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).14. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované na účet v jejím vlastnictví částku 10 000 Kč, žalovaná zaplatila 3 955 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení částky 6 045 Kč. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 045 Kč, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením §160 odst. 1 o.s.ř.15. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně odeslala dne 6. 1. 2025 s určením data splatnosti do 17. 1. 2025. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 18. 1. 2025. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.16. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla, má proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalobkyni. Žádné náklady jí však nevznikly, žádný z účastníků tak nemá právo na jejich náhradu.17. Žalobkyně zaplatila při podání návrhu na účet soudu soudní poplatek ve výši 800 Kč. V řízení však nebyl vydán elektronický platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení. V souladu s položkou 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) soud doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku, tj. do výše 1 000 Kč. Žalobkyně již na soudním poplatku celkem 800 Kč zaplatila, soud proto doměřil zbytek ve výši 200 Kč. Jelikož doplatek soudního poplatku nebyl splatný podáním návrhu, soud o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích v konečném rozhodnutí. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením §160 odst. 1 o.s.ř.