24 C 22/2025-95 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 7.3.2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 124 909 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 124 909 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení, částky 49 002 Kč, úroku ve výši 83,55 % ročně z částky 99 713,47 Kč od 28.10.2023-20.11.2023 ve výši 5 301,36 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 99 713,47 Kč od 21.11.2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28.10.2023 dosáhne částky 417 542 Kč. Pohledávka vznikla jako nesplacený úvěr a s ním související smluvní pokuty, úrok z úvěru a úroky z prodlení na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 22.6.2023. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, a to fotografií jeho OP, výpisem z NRKI a SOLUS, potvrzeními o příchozí úhradě (mzdy žalovaného) v měsíci listopadu až prosince 2021 a v měsíci lednu až únoru 2023, ověřením bankovního účtu, na který následně poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem splácet ve 48měsíčních splátkách po 3 539 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 17.4.2024 a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil pouze částku 78 358 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 10.7.2025. Žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, z důležitého důvodu nepožádal včas o odročení jednání, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)).3. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané tyto skutečnosti.4. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.5. Listinou nazvanou smlouva o úvěru, má soud za zjištěné, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se pak měl zavázat poskytnutou částku s úrokem zaplatit 48měsíčními splátkami po 3 539 Kč (včetně měsíční úhrady za pojištění). Zápůjční úroková sazba činila 28,94 %. Celková výše úvěru, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit činila 169 872 Kč.6. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za zjištěné, že na účet č. , č. účtu, byla dne 28.2.2022 vyplacena částka 100 000 Kč.7. Z hodnocení klienta ke smlouvě , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán, jeho pravidelný čistý měsíční příjem činí 27 650 Kč, za bydlení platí 2 603 Kč, za konsolidované splátky platí 14 600 Kč, životní minimum započítané žalobkyní činilo 3 860 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný bydlí u rodičů.8. Z potvrzení o příchozí úhradě má soud za zjištěné, že na účet žalovaného byla dne 10.11.2021 zúčtována částka 25 750 Kč, dne 10.12.2021 zúčtována částka 28 658 Kč, dne 12.1.2022 zúčtována částka 26 942 Kč a dne 10.2.2022 zúčtována částka 27 349 Kč, vše označeno jako mzda.9. Z výpisu záznamů registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádný záznam. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný si zažádal o úvěr dle historie u tří finančních institucí.10. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 13.7.2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě 3 a 4 splátky, s tím, že jestliže nedojde k úhradě dlužných splátek dojde k zesplatnění celého úvěru.11. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 14.3.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě 23 a 24 splátky, s tím, že jestliže nedojde k úhradě dlužných splátek dojde k zesplatnění celého úvěru.12. Z výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 12.4.2024 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě 23, 24 a 25 splátky, s tím, že jestliže nedojde k úhradě dlužných splátek dojde k zesplatnění celého úvěru.13. Z oznámení ze dne 17.4.2024 má soud za zjištěné, že žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 17.4.2024.14. Předžalobní výzvou ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení ve lhůtě do 15 dnů od data odeslání výzvy, která byla odeslána dne 10.10.2024.15. Z ostatních předložených listin soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.21. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.22. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany.24. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Uzavření smlouvy vyplývá nejen z předložené listiny návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, ale i ze samotného chování žalovaného, který se smlouvou řídil, poskytnutý úvěr přijal a začal jej splácet. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), soud na věc vedle občanského zákoníku aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Soud se tedy v prvé řadě zabýval tím, zda žalobkyně ještě před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.25. Z ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné