33 C 2/2026-27 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 6. 9. 2022 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli s účinností od 6. 9. 2022 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa , adresa, na dobu určitou do 31. 8. 2025. Žalobkyně se mj. zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit za to sjednanou cenu.4. Z předložené faktury č. 164631759 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu za období od 6. 9. 2022 do 8. 8. 2023 v celkové hodnotě 55 961 Kč, splatnost faktury nastala 28. 8. 2023.5. Z předložené faktury č. 166238347 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu za období od 9. 8. 2023 do 11. 10. 2023 v celkové hodnotě 7 998 Kč, splatnost faktury nastala 6. 11. 2023.6. Z e-mailu adresovaného žalovanému a výzvy soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dluhu.7. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.8. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována fakturami splatnými dne 28. 8. 2023 a dne 6. 11. 2023, žalovaný však nic nezaplatil.9. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 116 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 516 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.