5 C 311/2023-630 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nahrazení projevu vůle specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že je na základě rozhodnutí žalované, resp. jejích právních předchůdců, tzv. oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“). Právní předchůdci žalobce uplatnili u žalované restituční nároky dle zákona o půdě téměř před třiceti lety, přičemž tyto nebyly dosud uspokojeny. Žalovaná dlouhodobě porušuje zákonnou povinnost evidovat restituční nárok žalobce ve správné výši a tento záměrně podhodnocuje a eviduje jen zanedbatelnou výši jeho skutečného restitučního nároku, nutí jej vyhledávat aktivně dobové podklady k přecenění odňatých pozemků, upřednostňuje úplatné převody, apod. Přitom je žalovaná i s ohledem na zpracované znalecké posudky k ocenění odňatých pozemků obeznámena s existencí dobové územně plánovací dokumentace týkající se původních pozemků mající vliv na výši restitučního nároku žalobce. S výjimkou pozemku PK , hodnota, přešlo vlastnické právo ke všem odňatým pozemkům z rodiny žalobce na stát dne 30. 4. 1954, přičemž k tomuto dni bylo území, v němž se dotčené pozemky nacházely, regulováno územně plánovací dokumentací pro oblast , adresa, a , adresa, . Odňaté pozemky přitom byly již v letech 1938 určeny k zastavění. Žalovaná, pro kterou je ocenění původních nevydaných pozemků dle dobové územně plánovací dokumentace nevýhodné, nadále většinu pozemků oceňuje jako pozemky zemědělské. Žalovaná tak nárok žalobce vzhledem k jí nesprávně evidované výši restitučního nároku žalobce neuspokojila, neboť kvantita a kvalita jí nabízených pozemků neodpovídá skutečné výši restitučního nároku žalobce. Naopak sama žalovaná pak před uspokojováním restitučních nároků upřednostňovala úplatné převody pozemků vhodných k převodu jako pozemky náhradní. Ačkoliv tak žalobce vyvíjel snahu o získání náhradních pozemků ve veřejných nabídkách, nemohl být úspěšný, neboť žalovaná eviduje výši restitučního nároku žalobce v nepoměrně nižší částce, neboť původně evidovala restituční nárok žalobce dokonce ve výši 250 770,15 Kč. Restituční nárok žalobce přitom činí 9 596 740 Kč, přičemž tento dosud nebyl uspokojen ve výši 2 673 597,68 Kč, neboť žalobce dosud čerpal plnění ve výši 6 923 143,41 Kč. Žalovaná nesprávnou evidencí výše restitučního nároku ztěžuje uspokojení žalobce a dopouští se proto při jeho uspokojování liknavého a svévolného postupu, neboť ohledně skutečné výše nároku žalobce nereflektuje žalobcem předložené ocenění odňatých pozemků ani dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu v obdobných věcech, ba přímo ve věcech samotného žalobce a jeho rodinných příslušníků. Žalobce proto podal žalobu, neboť při podhodnocení výše jeho nároku neexistuje jiná možnost jeho uspokojení než převodem náhradních pozemků.2. Žalovaná namítala, že žaloba je nedůvodná, neboť restituční nároky žalobce již byly uspokojeny ve výši 6 962 616 Kč, přičemž po přecenění nároku žalobce jeho nárok dle žalované činil 4 665 689 Kč. Právní předchůdci žalobce požádali počátkem 90. let o vydání pozemků, které jim byly státem odňaty v letech 1952 (1954) a 1969. Mezi účastníky není shody na charakteru a ocenění nevydaných pozemků v severní části , adresa, . Pozemky v době odnětí státem byly pozemky zemědělskými a neexistovala platná územně plánovací dokumentace, která by zakládala jejich stavební určení. Žalobkyně při jejich ocenění vycházela ze zemědělské evidence nevydaných pozemků a jejich určení zákonem č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, a výkupních výměrů z let 1952 a 1954. Zemědělská cena těchto pozemků tak činí 836 256 Kč a celkový restituční nárok žalobce činil právě 4 665 689 Kč. Žalobce při určení stavebního charakteru pozemků vycházel z tzv. severního regulačního plánu, který ovšem nebyl nikdy předepsaným způsobem schválen, zůstal pouze v podobě návrhu a jedná se tedy o nicotný správní akt. Pozdější výstavba podle tohoto plánu ani neprobíhala. Žalobce se svých nároků domáhá žalobami u soudů namísto zákonem stanoveným způsobem, tedy žádostmi o převod pozemků v rámci jejich veřejných nabídek podle § 11a zákona o půdě. Dále k žalobcem požadovaným náhradním pozemkům žalovaná uvedla, že jsou tyto vesměs nepřevoditelné. Pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, jsou územním plánem určeny k zastavění veřejně prospěšnými stavbami, resp. jsou potřebné pro budoucí pozemkové úpravy, a pozemky parc. č. , hodnota, a , hodnota, v k.ú. , adresa, nebyly vydány původním restituentům z důvodu zastavěnosti, a proto nemohou posloužit jako náhradní pozemek ani pro jiného restituenta. S ohledem na uvedené navrhla žalobu zamítnout.3. Podáním ze dne 12. 4. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět ve vztahu k pozemku parc. č. , hodnota, , o výměře 497 m2, vymezeném v geometrickém plánu č. , hodnota, . Soud proto podle § 96 odst. 1, 2, 3, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), řízení výrokem II. tohoto rozsudku v rozsahu zpětvzetí zastavil, neboť žalovaná s učiněným částečným zpětvzetím žaloby souhlasila.4. Účastníci v průběhu řízení učinili nespornou hodnotu každého jednotlivého pozemku, který má být dle výroku I. bod 4. převeden do vlastnictví žalobce, přičemž celková hodnota těchto pozemků činí 62 374,37 Kč. Soud vzal proto tvrzení účastníků o hodnotě náhradních pozemků za své skutkové zjištění (srovnej § 120 odst. 3 o.s.ř.).5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:6. Z výměru Ústředního národního výboru , adresa, ze dne 30. 4. 1954, zn. , č. j., , ve znění opravného rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 5. 11. 1954, zn. , č. j., , soud zjistil, že tímto výměrem, kterým byl zrušen výměr ze dne 6. 5. 1952 a zároveň rozšířen okruh v něm uvedených pozemků, bylo rozhodnuto podle § 1 odst. 3 zákona č. 46/48 Sb., o vykoupení pozemků státem v k. ú. , adresa, , PK , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, ,, hodnota, , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, z vlastnictví , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . U všech pozemků je ve výměru uvedeno, že tyto jsou vedeny jako role. Z rozhodnutí o vyvlastnění pozemku PK , hodnota, ze dne 22. 1. 1969 soud dále zjistil, že tímto rozhodnutím byl státem vyvlastněn pozemek PK , hodnota, v k. ú. , adresa, za účelem uskutečnění průmyslové výstavby a komunikace.7. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 26. 5. 1999, , č. j., , bylo rozhodnuto, že , jméno FO, (k id. ½) a , tituly před jménem, , jméno FO, (k id. ½), nejsou vlastníky části pozemku PK , hodnota, , o výměře 18 310 m2 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .8. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 26. 5. 1999, , č. j., , včetně oznámení o opravě písařské chyby, bylo rozhodnuto, že , jméno FO, (k id. ½) a , tituly před jménem, , jméno FO, (k id. ½), nejsou vlastníky částí pozemků PK , hodnota, o výměře 104 m2, PK , hodnota, o výměře 149 m2, PK , hodnota, o výměře 998 m2, PK , hodnota, o výměře 1 475 m2 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .9. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 24. 11. 1999, , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto, že , jméno FO, (k id. ½) a , tituly před jménem, , jméno FO, (k id. ½), nejsou vlastníky pozemků PK , hodnota, o výměře 5 983 m2, PK , hodnota, o výměře 8 265 m2, PK , hodnota, o výměře 6 485 m2, PK , hodnota, o výměře 19 301 m2, části PK , hodnota, o výměře 2 794 m2 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .10. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 13. 10. 2000, , č. j., , bylo rozhodnuto, že , jméno FO, (k id. ½) a , tituly před jménem, , jméno FO, (k id. ½), nejsou vlastníky části pozemku PK , hodnota, o výměře 2 072 m2, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .11. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 23. 3. 2001, , č. j., , bylo rozhodnuto, že Věra Váchová (k id. ½) a Ing. Zdeněk Hlaváč (k id. ½), nejsou vlastníky částí pozemků PK , hodnota, o výměře 2 072 m2 a PK, hodnota, , hodnota, o výměře 1 421 m2, v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .12. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 28. 5. 2002, , č. j., , bylo rozhodnuto, že , jméno FO, (k id. ½) a , tituly před jménem, , jméno FO, (k id. ½), nejsou vlastníky části pozemku PK , hodnota, , o výměře 10 786 m2 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, .13. Rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 28. 11. 2003, , č. j., , bylo rozhodnuto, že , jméno FO, (k id. ½) a , tituly před jménem, , jméno FO, (k id. ½), nejsou vlastníky částí pozemků PK , hodnota, o výměře 3 702 m2, PK , hodnota, o výměře 741 m2, PK , hodnota, o výměře 2 703 m2, PK , hodnot