5 C 391/2024-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 13. 12. 2021 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky banky. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 180 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši 3 057 Kč splatných k 20. dni v měsíci, vedle splátek se dále zavázala hradit poplatky dle ceníku. Splátky však neplnila řádně a včas a byla tak v prodlení s úhradou splátek a poplatků, pročež žalobkyně po marném upomínání v souladu se smluvními ujednáními oznámila žalované, že celý zbytek úvěru zesplatnila ke dni 3. 12. 2023. Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 165 403,74 Kč a poplatků ve výši 3 202 Kč. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 13 750,10 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 920,04 Kč, běžící úrok a běžící zákonný úrok z prodlení za dobu od 23. 7. 2024 do zaplacení. Přes výzvu žalovaná po zesplatnění úvěru ničeho na svém dluhu neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala, že poskytne žalované finanční prostředky ve výši 180 000 Kč, a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách (celkem 96 splátek), včetně příslušenství a smluvených poplatků, po 3 057 Kč ke každému 20. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,9 % ročně. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve smluvené výši převodem na účty uvedené ve smlouvě (prokázáno smlouvou ze dne 13. 12. 2021, výpisy z úvěrového účtu žalované). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána s měsíčním příjmem ve výši 14 004 Kč a bydlí u rodičů, kterým na bydlení nijak nepřispívá (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěrového produktu). Protože žalovaná nehradila splátky v souladu se smlouvou a podmínkami, žalobkyně po marném upomínání dluh žalované zesplatnila ke dni 3. 12. 2023 (prokázáno dopisem ze dne 3. 12. 2023). Přes výzvu žalovaná pohledávku v zažalované výši nezaplatila (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 24. 7. 2024 včetně podacího archu). Žalovaná tak dluží ke dni podání žaloby zažalovanou částku a příslušenství (sjednaný úrok a zákonný úrok z prodlení).5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála a úvěr v termínu splatnosti nezaplatila. Tím se žalovaná dostala dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z toho za dobu od 4. 12. 2023 do 22. 7. 2024 kapitalizovaný na částku 15 920,04 Kč, jak žalobkyně požadovala. Dále soud přiznal žalobkyni právo také na smluvní úrok za poskytnutí úvěru, který žalobkyně požadovala ve výši 12,9 % ročně, z toho za dobu od 4. 12. 2023 do 22. 7. 2024 kapitalizovaný na částku 13 750,10 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokátka žalobkyně je plátkyní této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 6 745 Kč (zaplacený soudní poplatek),o Advokátka žalobkyně učinila v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 7 860 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).- 5 140,80 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 36 365,80 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).