1 C 159/2025-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném 16 254 Kč s příslušenstvím představující příspěvek dosud nezaplacený žalovaným jako vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla, které bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem, a nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud zjistil z informace z registru silničních vozidel poskytnuté žalobkyní, že v období od 18. 7. 2023 do dne 22. 1. 2024 byl žalovaný zapsán v registru jako vlastník i provozovatel vozidla RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále též „Vozidlo“).4. Soud zjistil z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 21. 3. 2024, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele Vozidla k zaplacení částky 16 254 Kč jako příspěvku za období od 18. 7. 2023 do dne 22. 1. 2024 kdy předmětné Vozidlo nebylo pojištěno.5. Z předžalobní výzvy včetně doručenky datové zprávy ze dne 22. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.6. Další důkazy předložené žalobkyní měl soud již za nadbytečné.7. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o pro věc rozhodném skutkovém stavu věci:8. žalovaný jako vlastník vozidla – nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , neměl v období od 18. 7. 2023 do dne 22. 1. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno celkem 189 dní. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných příspěvků. Dlužný příspěvek za období byl splatný ke dni 4. 6. 2024. Nebylo prokázáno, že žalovaný něčeho uhradil.9. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (v rozhodném znění, s ohledem na část sedmou zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), stanovící, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška MF č. 205/1999 Sb.). Soud na skutkový stav věci dále aplikoval § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanovící, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výpočet výše úroků z prodlení odpovídá § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění).10. Soud uzavřel, že žalovaný jako vlastník vozidla nesplnil povinnost pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla v předmětném období, čímž vzniklo žalobkyni právo na úhradu příspěvku ve výši 16 254 Kč za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (189 dní x 86 Kč/den), tedy ve výši požadované žalobkyní, a také právo na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný se dále včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat úroky z prodlení. Soud jak nárok na zaplacení příspěvku, tak i jeho příslušenství a nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky uznal důvodnými a žalobě v jejich rozsahu vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 554 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 16 554 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.