1 C 49/2025-30 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , (dále též „právní předchůdkyně“), uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (a dodatek). Na základě této smlouvy právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Právní předchůdkyně prohlásila celý úvěr za splatný z důvodu prodlení žalovaného se splátkami. Žalobkyně uvedla, že ze strany žalovaného bylo uhrazeno , částka, .2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Řízení bylo částečně zastaveno k částečnému zpětvzetí žaloby usnesením nadepsaného soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a to v tam uvedeném rozsahu. Co do jistiny zůstala předmětem řízení částka , částka, .4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Soud měl za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky, z plné moci ke smlouvě o postoupení pohledávek, podacích archů a sjetin České Pošty). Z listin datovaných ke dni , datum, a ke dni , datum, nazvaných Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, (pozdější listina měla být dodatkem k dřívější smlouvě), jež byly koncipovány mezi právní předchůdkyní a žalovaným a zněly na částky , částka, , resp. , částka, , soud zjistil, že dřívější listina uváděla (co do verifikace smlouvy žalovaným): „Datum a čas potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu: , datum, 06:16:24“, pozdější listina k témuž uváděla: „Klient: K uzavření smlouvy došlo způsobem výše specifikovaným“. Z výpisů běžného účtu žalobkyně ze dnů , datum, a , datum, soud zjistil bankovní účet žalovaného (ke dni , datum, ), zaslání peněžních prostředků na účet žalovaného ve výši , částka, ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a to dne , datum, . Soud dále zjistil z předžalobních výzev (a podacího lístku), že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z kopií fotografie (občanský průkaz) soud zjistil identifikaci žalovaného. Soud vzal z doplnění žaloby ze dne , datum, za pravdivé tvrzení žalobkyně (kterému žalovaný neodporoval), že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, . Soud z dalších předložených listin nezjistil pro rozhodnutí rozhodující skutečnosti.Dále soud neprovedl dokazování ke skutečnostem obecně zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci mělo jít o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, neboť neměl prokázánu podmínku k takovému dokazování, a to uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Není-li sjednána smlouva, ztrácí význam dokazovat, zda jejímu „uzavření“ předcházelo řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany právní předchůdkyně.5. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně měla zájem uzavřít se žalovaným smlouvu (smlouvy) o spotřebitelském úvěru ve výši , částka, , resp. , částka, (dodatkem), soudu však nebylo prokázáno (bylo jen tvrzeno), že by předložené smlouvy byly uzavřeny (podepsány žalovaným), bylo však prokázáno, že na základě tvrzené prvotní smlouvy žalovaný čerpal původně dne , datum, částku , částka, . Současně však žalobkyně u soudu uplatnila nárok (co do jistiny) jen ve výši , částka, , aniž by uvedla, proč v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nežádá celou jistinu, či celé (možné) obohacení žalovaného ve výši , částka, , resp. , částka, ; to vše za situace, kdy o dílčí (nedatované) platbě žalovaného ve výši , částka, informovala soud až na jeho výzvu, a kdy ani částečné zpětvzetí žaloby nekopíruje tuto platbu žalovaného. Soud tedy vyšel ze žalobního žádání ve výši , částka, (ať už bráno z pohledu nesplacené jistiny či bezdůvodného obohacení, tedy z částky vyčíslené ke dni podání žaloby).6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:7. Právní předchůdkyně chtěla uzavírat smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo by se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na věc neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.15. Soud se především zabýval otázkou, zda smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny a dospěl k závěru, že tato skutečnost nebyla prokázána, v tomto směru neunesla žalobkyně důkazní břemeno. Otázka přitom nestojí tak, že by k podpisu nebyl dostatečný kód transferovaný elektronicky (tvrzený kód), ale rozhodující je skutečnost, že tento způsob podpisu (uzavření smlouvy) žalobkyně jen tvrdila, avšak neprokázala. Žalobkyně nepředložila podklady, ze kterých měla právní předchůdkyně vycházet, přičemž zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli úvěru uchovávat dokumenty a záznamy po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně umožnila žalovanému načerpat , částka, , resp. , částka, , přičemž žádala jen , částka, .16. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ ve smlouvě (smlouvách) o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalovaným, neboť uzavření této smlouvy nebylo prokázáno. Žalobkyně se mohla po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně poskytla právní předchůdkyně, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z (omezeno však žalovanou výší). Nelze tedy vyhovět ani nároku na příslušenství vycházejícímu z tvrzené smlouvy. Soud má sice za prokázané, že právní předchůdkyně (původně) poskytla žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný zpět uhradil , částka, , bezdůvodné obohacení žalovaného však činí pouze , částka, , neboť to je rozdíl mezi skutečně žalovanou částkou (tedy z vůle žalobkyně maximální dlužnou jistinou), která se tím stala výchozím (potenciálním) bezdůvodným obohacením žalovaného posuzovaným v tomto řízení, a již proběhlou (avšak nedatovanou) úhradou žalovaného započtenou soudem oproti uplatněnému nároku; , částka, - , částka, .17. Z důvodů uvedených shora soud vyhověl žalobě co do , částka, (výrok II), ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I).18. V rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyšší soud uvedl, že projevem ochrany spotřebitele je pak zvláš