1 C 58/2025-36 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, , IČ: , IČO, , (dále též „právní předchůdkyně“) uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostní úvěr ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný z důvodu prodlení žalované se splátkami. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla vyzvána k zaplacení dluhu. Žalobkyně uvedla, že ze strany žalované bylo uhrazeno , částka, .2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, (zjištěno též z listiny zařazení zákazníka do pojistného programu). Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem , částka, (86 % p. a.) ve splátkách po , částka, , zaplatit právní předchůdkyni , částka, za zpracování úvěru. Z listiny tabulka umoření ze dne , datum, k č. smlouvy 495567040 soud zjistil, že žalovaná uhradila jen , částka, , což sama žalobkyně potvrdila. Z oznámení o postoupení pohledávky (a podacího lístku, sjetin , právnická osoba, , včetně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne , datum, a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávky) soud zjistil, že u soudu uplatněná pohledávka za žalovanou i s jejím příslušenstvím byla postoupena na žalobkyni a žalované tato skutečnost byla oznámena. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (a podacího lístku ze stejného dne, sjetin , právnická osoba, ) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby zaplatila dlužnou částku.Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Zákaznická karta - Žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, podepsané žalovanou, že žalovaná uvedla (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodná, formu bydlení: nájemník, počet vyživovaných osob: 0, majitel auta: ne, příjem: , částka, (ze zaměstnání, pozice: prodavačka), příjem domácnosti: , částka, , dosažené vzdělání: učňovské, ostatní příjem: 0, externí splátky úvěrů: 0, interní splátky úvěrů: , částka, , odhadované měsíční výdaje: , částka, , dále bylo uvedeno, že při uzavírání smlouvy byly poskytnuty dokumenty: pracovní smlouva na neurčito, výpisy z bankovního účtu 3,4/2022, SIPO, nájemní smlouva. Žalobkyně důkazy k těmto tvrzením nepředložila.Soud považoval za nadbytečné provést důkaz výslechem navrhované zprostředkovatelky úvěru (, jméno FO, ), neboť měl za zjevné, že by mohla dosvědčit již neproblematická tvrzení z karty zákazníka o předkládání dokumentů, nikoliv však jejich obsah.4. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , IČ: , IČO, , zaslala žalované bezhotovostně částku , částka, , a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, . Žalovaná vrátila (uhradila) žalobkyni pouze částku ve výši , částka, .Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované:Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení) o její formě nájemního bydlení, o výši jejích měsíčních výdajů , částka, , o výdajích na interní splátky jiných úvěrů u právní předchůdkyně v souhrnu , částka, , informace o příjmu žalované , částka, - viz jednotlivá skutková zjištění. Nebyl prokázán proces, tj. jak se získanými informacemi právní předchůdkyně nakládala, zdali vůbec. Tvrzené listiny: SIPO, nájemní smlouvu, výpisy z bankovního účtu žalobkyně soudu nepředložila. V tomto smyslu žalobkyně neunesla břemeno důkazní.5. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:6. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem, podle odst. 2 písm. b) poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, podle odst. 4 poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.17.