11 C 92/2025-22 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací a služby třetích stran, přičemž žalovaná se zavázala za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaná si rovněž u žalobkyně objednala zařízení modem, které měla hradit v 60měsíčních splátkách po 69 Kč měsíčně. Zařízení bylo žalované doručeno prostřednictvím technika, který současně provedl instalaci. Ve smlouvě byla sjednána cena za instalaci zařízení ve výši 499 Kč. Žalovaná si s žalobkyní rovněž sjednala službu , název, . Žalovaná porušila své povinnosti, když řádně nehradila vystavená vyúčtování. Žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 3 030,70 Kč.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalované výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. V této věci je dána pravomoc soudu a nikoliv Českého telekomunikačního úřadu, který podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě (viz např. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2010, sp. zn. Konf 99/2009, ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. Konf 4/2011, ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. Konf 10/2013). Služby třetích stran odpovídají tzv. službám obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, které dle stejného ustanovení nejsou službami elektronických komunikací.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb elektronických komunikací. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Zároveň žalovaná zakoupila od žalobkyně zařízení modem, kdy byla smluvena jeho instalace technikem žalobkyně za cenu ve výši 499 Kč. Žalovaná si s žalobkyní rovněž sjednala službu , název, (prokázáno smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací, všeobecnými podmínkami poskytování služeb, ceníkem volitelných služeb, ceníkem základních služeb a ceníkem koncových zařízení). Žalovaná porušila svou povinnost, když nehradila dle vystavených vyúčtování poplatek za , název, , kdy žalobkyni dluží celkem 201,70 Kč a cenu za modem, kdy žalobkyni dluží 2 829 Kč (prokázáno fakturami č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a zrušením poskytování služeb). Žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu ve výši 3 030,70 Kč řádně vyzvala upomínkou (prokázáno upomínkou a dodejkou).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že v souladu s ustanovením § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických telekomunikacích, uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a zároveň kupní smlouvu, která byla uzavřeny v souladu s ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.7. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, že nárok žalobkyně je po právu, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem částku 600 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále 200 Kč za dvě paušální náhrady po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.