ECLI: ECLI:CZ:OSKH:2025:12.C.25.2025.1 Datum: 2025-02-28 Předmět: o 7 719,82 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["smlouva o úvěru""insolvence"]
O co šlo: o 7 719,82 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/)
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou s žalobkyní uzavřel dne , datum, a na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí finančních prostředků žalobkyni zaplatit úrok ve výši 9,3 % ročně a vše se zavázal splatit v 60 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal jeho závazek splatným v celém rozsahu ke dni , datum, ; na svůj závazek žalovaný doposud uhradil , částka, . Dlužná částka se sestává z neuhrazené jistiny ve výši , částka, spolu se zákonnými úroky z prodlení a obchodními úroky. K výzvě soudu žalobkyně pak doplnila, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, dále vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru, příjem žalovaného ověřila výpisy z běžného účtu; výdaje žalovaného uvedené v žádosti porovnala s údaji z analýzy regionálních dat , právnická osoba, o výdajích na bydlení a energie a následně pak vycházela z výdajů žalovaného v celkové výši , částka, . Přes výzvy žalobkyně žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.5. Žalovaný s žalobkyní chtěl prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, uzavřít smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vrátit ji spolu s úrokem ve výši 9,3 % ročně formou 60 měsíčních splátkách po , částka, (zjištěno ze Smlouvy o úvěru ze dne , datum, ). Dne , datum, žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši , částka, (zjištěno z výpisu periodického při pohybu). Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání).6. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu po žalovaném domáhá zaplacení dalších pohledávek z titulu smluv o úvěru uzavřených s žalovaným dne , datum, (viz sp. zn. , spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (4 , právnická osoba, /2025), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ), , datum, (, spisová značka, ).7. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní tvrzených plateb uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.8. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí.9. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.10. Žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o. z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Podle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.22. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála.23. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť přes výzvu soudu předložila toliko samotnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, příchozí úhrady výpisu z účtu žalovaného, výpis z registru a žádost o úvěr. Z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, žalobkyně zjistila pouze příjmové položky na účtu žalovaného, především pak, že žalovaný má pravidelný měsíční příjem od , právnická osoba, , a.s. ve výši od , částka, do , částka, měsíčně. Dle údajů uvedených ve formuláři Žádosti o úvěr žalobkyně zjistila, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, jeho příjem ze závislé činnosti je , částka, měsíčně, čistý roční příjem z podnikání činí , částka, a příjmy rodinných příslušníků jsou , částka, měsíčně; jeho výdaje na bydlení činí , částka, měsíčně, ostatní výdaje jsou , částka, , měsíčně splácí u žalobkyně , částka, a mimo žalobkyni splácí dalších , částka, měsíčně. Z otisku registrů bylo zjištěno, že žalovaný hradí mimo žalobkyni další úvěry s celkovou měsíční splátkou ve výši , částka, .24. Žalobkyně nepředložila ničeho, z čeho by vyplývalo, jak