12 C 409/2024-44 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 9. 2024 se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení celkové částky 11 288,57 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy k službě , Anonymizováno, , kterou uzavřela se společností , právnická osoba, . (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“) dne 26. 8. 2022. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce je právnickou osobou, poskytující zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou právní předchůdce nabízí, lze provést na stránkách vybraného e-shopu při objednání zboží. Na základě smlouvy byla žalované zřízena služba , Anonymizováno, s limitním rámcem odložených plateb ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná mohla čerpat opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu; žalovaná využila v období od 4. 9. 2022 do 1. 7. 2023 služeb v celkové výši 9 017,20 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje čerpanou částku a dále částku ve výši 7 197,50 Kč sestávající z poplatků za prodlení ve výši 2 729,50 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, ve výši 789 Kč a poplatků za odložení splatnosti ve výši 3 679 Kč. Žalovaná na vymáhanou povinnost doposud uhradila částku 4 926,13 Kč.2. Žalovaná se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.4. Z listiny nazvané smlouva k službě , Anonymizováno, ze dne 26. 8. 2022 bylo zjištěno, že na straně společnosti vystupuje právní předchůdce, na straně zákazníka pak žalovaná. Právní předchůdce se zavázal zřídit žalované nákupní účet s limitním rámcem ve výši 10 000 Kč a poskytnout jí možnost u vybraných e-shopů zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení; součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, obsahující ujednání pro případ prodlení (poplatky z prodlení, poplatek za službu , Anonymizováno, a poplatek za odložení splatnosti).5. Z výstupů z interního systému ke službě , Anonymizováno, a z vyúčtování září 2022, říjen 2022, listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023, únor 2023, březen 2023, duben 2023, květen 2023, červen 2023, červenec 2023 se podává, že žalovaná využila v období od 4. 9. 2022 do 1. 7. 2023 služeb v celkové výši 9 017,20 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, včetně potvrzení o připsání úplaty a přílohy se podává, že pohledávka byla z právního předchůdce postoupena na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 6. 2024 se podává, že právní předchůdce žalované oznámil postoupení předmětné pohledávky.8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 5. 6. 2024 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 14 946,69 Kč s příslušenstvím, a to do 7 dnů od datace výzvy s tím, že v opačném případě podá žalobu k soudu.9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.10. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli být vázána obsahem listiny označené jako smlouva k službě , Anonymizováno, . Na předmětné listině je uveden toliko elektronický podpis pravděpodobně osoby jednající za právního předchůdce a dále strojově čitelné jméno žalované bez jakéhokoliv elektronického či písemného podpisu. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měla žalovaná vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaná elektronicky odsouhlasila obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsala. Navzdory uvedeným skutkovým závěrům soud podotýká, že i pro případ, že by žalobkyně prokázala uzavření předmětné smlouvy s žalovanou, nemohl soud z hlediska skutkového stavu učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně, respektive její právní předchůdce řádně provedl posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí.11. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva k službě , Anonymizováno, vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.17. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak při jednání dne 27. 1. 2025 žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděl právní předchůdce systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám, dále že byla náležité posouzena úvěruschopnost žalované, a to nejen co se týká příjmů žalované, ale i jejích skutečných výdajů. Žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdce uzavřel smlouvu právě se žalovanou, neboť zadat údaje žalované do systému mohl prakticky kdokoliv.18. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy k službě , Anonymizováno, , a současně bylo prokázáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 9 017,20 Kč žalované, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí právní předchůdce prokazatelně poskytl z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu věřitele. Soud má za prokázané, že právní předchůdce poskytl žalované celkem peněžní prostředky ve výši 9 017,20 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná před podáním žaloby uhradila 4 926,13 Kč, její bezdůvodné obohacení tak činí 4 091,07 Kč. První výzvou k úhradě dluhu žalobkyni, jejíž odeslání žalobkyně prokázala, byla předžalobní výzva ze dne 5. 6. 2024, v níž byla žalované stanovena sedmidenní lhůta k plnění. Sedm dní od data vyhotovení výzvy uběhlo dne 12. 6. 2024. Ode dne následujícího je tak žalovaná s úhradou svého dluhu žalobkyni v prodlení. Soud proto uznal žalovanou povinnou uhradit úrok z prodlení