4 C 101/2025-20 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 920 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, došlo k fyzickému napadení , jméno FO, (pojištěnec žalobkyně) žalovaným, kdy , jméno FO, utrpěl poranění ucha a horního rtu. Žalovaný byl následně rozhodnutím Městského úřadu v České Třebové ze dne , datum, , č.j. MUCT/, číslo jednací, /, číslo jednací, /, číslo jednací, /, číslo jednací, /, číslo jednací, -, číslo jednací, uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a byla mu uložena pokuta ve výši 10 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Žalobkyně vynaložila náklady na služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a požadovala tak náklady na léčení jejího pojištěnce , jméno FO, , které bylo důsledkem násilného jednání, kterého se vůči němu žalovaný dopustil.2. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)3. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.4. Soud postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav:6. Dne , datum, byl , jméno FO, ošetřen ZZS Pardubického kraje a následně převezen do Nemocnice Pardubického kraje. Za první pomoc na místě bylo žalobkyni vyúčtováno celkem 3 079,43 Kč a za následnou zdravotní péči v nemocnici 1 840,54 Kč. Celkem tedy bylo žalobkyni účtováno 4 919,97 Kč. Jak vyplynulo z přiložených listin, náklady byly řádně vyúčtovány a žalobkyní zaplaceny. Dne , datum, pak byl žalovaný uznán vinným z úmyslného přestupku proti občanskému soužití. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nákladů výzvou ze dne , datum, . Žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, předžalobní upomínku, na kterou žalovaný neuhradil ničeho.7. Po právní stránce soud postupoval podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, dle nějž má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.8. Za shora uvedeného pak bylo prokázáno, že žaloba byla podána důvodně. Bylo prokázáno, že žalovaný se vůči pojištěnci žalobkyně dopustil protiprávního jednání, v jehož důsledku byla pojištěnci poskytnuta zdravotní péče, jejíž náklady žalobkyně uhradila. Soud proto žalobě vyhověl, protože žalovaný dluh nezaplatil. Stejně tak bylo vyhověno i co do úroků z prodlení, neboť žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti a dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení, které trvá dodnes. Žalovanému byla tedy uložena také povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky 4 920 Kč ve výši 12,75 % a to od , datum, do zaplacení.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji paušální náhrada za dva úkony po 300 Kč učiněné nezastoupeným účastníkem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a náhrada soudního poplatku ve výši 400 Kč, tedy náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč.